Připomeňme si tehdejší zájem Američanů a jejich českých pomahačů o výstavbu radaru v Brdech a zhacení těchto plánů, ke kterému přispěl výraznou měrou i Jiří Paroubek, když reflektoval zájmy stability Evropy a hlavně názory většiny Čechů, kteří se rozumně v průzkumech veřejného mínění vyjadřovali proti výstavbě amerického radaru na našem území. Lidé si nepřáli žádné zahraniční vojáky ani vojenské základny. Proč tedy všichni ti Topolánkové, Schwarzenbergové, Vondrové tak urputně tento projekt hájili? A v čí zájmu?

Američtí představitelé se snažili oklamat český národ – a v podstatě celé světové mínění - tvrzením, že radar bude sloužit především proti darebáckým státům, jako jsou Irán a KLDR. Byla to pravda? Bývalý sovětský prezident Gorbačov řekl na adresu Američanů toto: „Americký radar bude využit především proti Rusku a Číně, země jako je Irán a KLDR dávají pouze záminku na jeho umístění“. Radar v Brdech měl být totiž součástí komplexního plánu Američanů na vybudování protiraketové obrany v Evropě. Také list Izvestija otiskl velice zajímavou analýzu: „Hlavním úkolem radaru bude především sledování dráhy letu ruských balistických střel v prvních vteřinách po startu. Zjednodušila by se tak jejich likvidace.“ Pravicová vláda Mirka Topolánka tak neustále a vědomě přiživovala napětí mezi Ruskem a Spojenými státy.

Jednání o radaru byla bouřlivá i v poslaneckých lavicích. Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek ostře vystupoval proti poslancům a senátorům, kteří uvažovali o podpoření výstavby amerického radaru. Například prohlásil: „Kdo podpoří radar, nemá v ČSSD budoucnost.“ Je potřeba si uvědomit, že v té době mělo rekordní počet lidí zcela odmítavý postoj k výstavbě. Jednání byla zdlouhavá a vyrovnaná. Při vyrovnanosti hlasů rozhodoval téměř každý postoj sociálnědemokratického poslance, stačila jedna černá ovce a vše mohlo být ztraceno. Dramatická situace se vyhrotila poté, co se několik málo poslanců za ČSSD rozhodlo americký projekt podpořit. Jedním z nich byl například poslanec a jistě shodou okolností dnešní předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, který vyšel vstříc americkým zájmům.