Dámy a pánové, dobrý den.

Já se nebudu trefovat do nepřítomných ministrů ani jinak tady rozviřovat vodu. Já bych se spíše chtěl vrátit k meritu věci, o kterém tady mluvil kolega Foldyna.

Když jsem v září v roce 2018 pořádal seminář s názvem Svoboda slova a právo občana na pravdu, který vyvolal poměrně velkou mediální pozornost, tak mě nenapadlo, že za rok a půl tady vlastně budeme diskutovat velmi vážně o tom, jakým způsobem právě tato svoboda slova je ohrožena.

Přiznejme si, že žádná diktatura v lidských dějinách nikdy nepřišla ve svých začátcích s tím, že by hlásala "jsem tu, abych vás obrala o vaše svobody, abych vás zotročila, abych vás utlačovala". Takto diktatury nepřicházejí. Přicházejí s tím, že lidem nabízejí dobro.

My se pomalu dostáváme do stadia - abych citoval Jana Wericha v jedné předscéně, když říkal: Na tomto místě může každý říkat co chce. A Horníček se ho ptal: Opravdu? Werich říká: Ovšem. Ovšem na vlastní riziko.