Kobza (SPD): Své děti jim nedám!

20.03.2024 19:20 | Komentář

„Ne, své syny nedám“ je pacifistická píseň německého písničkáře Reinharda Meye z roku 1986, nyní v nové nahrávce „Reinhard Mey & Přátelé“. Málokdy se píseň hodí do takové doby, jako je ta naše, tedy v roce 2024. Píše se v ní také: „Myslím, že bych vám teď měl dát vědět. / Nečekat a napsat vám to sám. / Do registrů nemusíte hledět. / Hlásím rovnou, že dva syny mám! / Miluji je oba, chci vám říci. / Víc než můj zrak, víc než život sám / Oni pro vás nezvednou zbraň k líci! / Ne, své syny vám nedám!/ … Naučím je nenechat se zlomit / Odolnost a nepoddajnost znát. / Proti vašim rozkazům se bouřit / Před kýmkoliv vždycky rovně stát.“

Kobza (SPD): Své děti jim nedám!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Kobza

Tahle píseň nedávno proletěla naší občanskou společností, ne tou havlovsky prodejnou (prý neziskovou), nýbrž společností opravdových občanů, kteří znají cenu svobody, odpovědnosti i strachu. Rád bych na to téma teď řekl ještě pár poznámek zcela aktuálních.

Otázky ukrajinské (nebo vlastně jakékoliv) války, na které nikdo ze zodpovědných nechce odpovídat:

  • Je lepší být mrtvý nebo živý?
  • Je lepší být zdravý nebo zmrzačený?
  • Je lepší oplakávat svého syna a nebo se dívat, jak žije a jeho děti rostou?
  • Je lepší mít rodinu nebo být válečnou vdovou, sirotkem?

Každý den války na Ukrajině umírají další a další lidé, nejenom vojáci ale i civilisté, ženy a děti. Každý den války jsou ničeny další domovy, živnosti a zdroje obživy obecně. To vše za frenetického potlesku gaučových válečníků, kteří znají válku jen z bezpečí mamahotelů a PC stříleček, ať již jsou to nezaměstnaní trollové anebo ministři.

Jenže musím položit další otázku. Byli by stejně odhodlaní hnát cizí lidi na smrt, kdyby mezi nimi byl jejich syn, bratr nebo otec? Je snadné být statečný, když teče cizí krev a jde o cizí bolest, ať již fyzickou nebo duševní ze ztráty někoho blízkého. Podle mne, je to navýsost ostudně  zbabělé.

Jako člověk, který jako bezvýznamný civilista strávil ve válečné zóně (válka Irák vs.Írán, rok 1988) 6 měsíců a další 4 roky tamtéž, kdy už se nebojovalo a země se vzpamatovávala z války, počítala ztráty a oplakávala své mrtvé, těžko snáším velkohubá prohlášení lidí, kteří o skutečné tváři války nevědí zhola nic, neokusili hořkost ztráty, hladových přídělů potravin ani dozor hlídek na každém rohu. Vyzkoušel jsem si, jak zní výbuchy těžkých raket (a mám jich ve svém diáři označeno celkem 188, které dopadly na Teherán po dobu mého pobytu tam, vím, jaká je zima, když nejde elektřina a tím pádem ani topení a venku je pod nulou, jaké je stát ve frontě na příděl potravin a doufat, že na mne třeba dnes vyjde. Vím, jaké je se krčit ve sklepě, zatímco venku duní exploze a tlakové vlny vyráží silnostěnná okna, aby jejich střepy, vystřelené tím tlakem dovnitř budov, nemilosrdně devastovaly každého, kdo se jim dostane do cesty. Je pozoruhodné, že nikdo z těch, kteří takovému peklu (pro cizí) napomáhají, mne neposlouchá, když se snažím své zkušenosti předat dál. Proč asi?

Přitom právě tito naivní, nezkušení a o to víc bezohlední ničemové, kteří se nestydí posílat cizí lidi na smrt, posílat jim stále nové a nové zbraně a střelivo, aby se mohli ještě lépe a účinněji zabíjet a mrzačit, bezostyšně označují každého, kdo pronese zakázané slovo mír anebo příměří, za Putinova agenta, proruského švába, dezoláta anebo jako Ukrajinci za „bakterii“ (zřejmě po nacistickém vzoru, kdy takto byli označováni židé, jako bakterie, které je třeba dezinfikovat). Já jsem také na seznamu „bakterií“ a musím říci, že skutečně v noblesní společnosti. Kdy nás budou chtít začít viditelně označovat nebo zavírat za názor? Budeme snad jako v Kongu za prezidenta Mobuta, který prohlásil, že „garantuje svobodu projevu, ale už negarantuje svobodu po projevu“?

Nyní stále častěji slýcháme prohlášení našich politiků, že jsme ve válce, že je nutné cvičit ukrajinské vojáky (projekt Phoenix), že je nutné posílat další vojenský materiál na Ukrajinu a že bude možná nutné vyslat naše vojáky.

Já k tomu říkám A DOST!

Teď už začíná jít o naše spoluobčany, o naše děti, o budoucnost naší země a vy nemáte právo ji nechat rozbít kvůli ambicím nebo kšeftům vašich loutkovodičů!

Své syny, vnuky ani dcery jim nedám!

 

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

pojištění

Nemyslíte, že by podnikatelům více než odložení plateb sociálního pojištění pomohlo, kdybyste zálohy tak rapidně nezvedli? Jak na takové navýšení ODS vůbec mohla přistoupit? Protože co si budeme povídat dříve nebo později ty zálohy budu stejně muset zaplatit, takže ta vaše pomoc je dost vratkavá, ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): V Libereckém kraji bude lídrem kandidátky Michal Švarc

12:12 Vích (SPD): V Libereckém kraji bude lídrem kandidátky Michal Švarc

Dne 16. července byly ukončeny registrace kandidujících subjektů do krajských zastupitelstev.