Víte, není nikdy lehké hlasovat proti vlastnímu textu, člověku to vždycky na patře nechá určitou pachuť hořkosti, neboť to znamená, že se vám do celého procesu někde dostala podstatná chyba. Tento text proto tedy berte jako uzavření tématu, kterému jsem se věnovala po většinu tohoto poslaneckého roku.

Námitku jsme spolu s kolegy nepodali poprvé. Prvně jsme ji podali ve výboru ENVI již v létě minulého roku. Tehdy neprošla. Ale s tím se tak nějak počítalo. Teprve jsme vířili vody a připravovali se na opravdový pokus. V březnu tohoto roku jsme ji tedy podali podruhé. Výborem ENVI poměrně hladce prošla, a to v původním znění, vyzývající Evropskou komisi, aby z důvodu závažných pochybností o bezpečnosti a dopadu na zdraví vůbec neobnovovala schválení glyfosátu v EU. Tehdy po hlasování ve výboru mě naplnil optimismus, že by se naše společná osmi měsíční práce mohla i přes veškeré překážky, jež nám byly házeny pod nohy, nakonec opravdu podařit. Jak moc jsem byla vzdálena od reality, jsem se dozvěděla záhy. Po celou dobu přípravy a jednání o námitce nás provázel všudypřítomný tlak, zejména pravicových frakcí jako EPP a ECR. Z jejich úst byla postupně zcela popírána jak nebezpečnost této látky, tak jakákoliv netransparentnost v procesu jejího hodnocení. Dále nám bylo tvrzeno, že ke glyfosátu neexistuje varianta a  že by s jeho zákazem došlo ke zhroucení zemědělství v EU. Že glyfosát před třiceti lety naše zemědělství vůbec nepotřebovalo a že existuje na světě několik zemí, co již jeho používání zakázalo, nikoho nezajímalo. Dále se již nehodlám zabývat tímto nesmyslným argumentem. Debat k tomu, jestli existuje, nebo neexistuje jiné řešení ničení plevele, zde proběhlo za tu dobu nespočetně.

Nicméně již od první námitky bylo jasné, že stojíme jak proti agresivní lobby výrobce glyfosátu Monsanto, tak sekundárně i proti lobby zemědělců a politiků, kteří se rozhodli nereagovat na logické argumenty týkající se otázek zdravotní bezpečnosti této látky i transparentnosti procesu jejího hodnocení tím, že před nimi strkali hlavu do písku a zlehčovali je.  A tak nadešla středa 13. 4. 2016, kdy měla naše několika měsíční práce konečně vyvrcholit. K textu námitky byly v mezidobí od hlasování ve výboru do hlasování na plénu podány desítky pozměňovacích návrhů. Mezi nimi i několik zásadních, významně měnících vyznění a smysl celého textu. Nechci křivdit jenom pravicovým frakcím EPP a ECR, neboť i mezi nimi se našli slušní poslanci, kteří naši věc podporovali, ale většina těchto návrhů přeci jen byla z jejich dílny. Jenomže nezůstalo rozhodně jenom u těch dvou. A zde se dostáváme k jádru toho, proč jsem vlastně hlasovala proti vlastnímu návrhu. Náš text  měl původně úplně zabránit komisi v obnovení schválení glyfosátu v EU.