Ostatně ekonomická krize minulého desetiletí ukázala, že jí byly schopny mnohem lépe čelit firmy a společnosti, které měly vlastnickou strukturu, v níž byli zapojeni přímo zaměstnanci. Třeba formou družstevního vlastnictví. Má to i svou jednoduchou logiku: zaměstnanec má pak mnohem větší sounáležitost s osudem „svého“ podniku. V době konjuktury totiž bezprostředně ve své peněžence pocítí, že se firmě daří, naopak v době hospodářského poklesu je schopen nést spolu s podnikem jeho následky.

 S nápadem, jak zapojit do chodu firem mnohem větší početl občanů, přišli nyní labouristé ve Velké Británii na svém sjezdu v Liveropoolu. Jádrem návrhu je převod až 10 % akcií podniku do zaměstnaneckého fondu, z něhož by zaměstnanci čerpali dividendy do určité výše (asi 14 tis. Kč) a zbytek by směřoval do státního rozpočtu na sociální služby. Opatření by se mělo týkat hlavně velkých společností s více než 250 zaměstnanci. Od toho si labouristé slibují nejen zvýšení produktivity práce, ale též zamezení dalšímu rozevírání nůžek, neboť doposud obrovské zisky zůstávají obvykle v rukou velmi úzké skupiny lidí.