Na stole máme první výsledek Babišovy vlády, je jím programové prohlášení, se kterým chce získat důvěru poslanců. Jistěže pro získání důvěry poslanců není důležité jen programové prohlášení, ale přeci jenom nám to něco napoví, jak se chce vláda v následujících letech chovat. Vzhledem k tomu, že i v případném druhém pokusu o sestavení vlády bude podle prezidenta Zeman nejspíše pověřen opět Andrej Babiš, můžeme očekávat, že se vláda podle záměrů již tohoto programového prohlášení bude chovat mnoho měsíců. Kolegové jistě rozeberou programové prohlášení ze svého odborného pohledu, já se zaměřím na část týkající se Evropské unie a zahraniční politiky.

Je pro mě příjemným překvapením, že mohu mnohé body pochválit, neboť KSČM je prosazuje již dlouho. V minulé vládě, kde byl Andrej Babiš významnou součástí, se ale tyto body buď neprosazovaly, nebo jen nedůsledně řešily.

Prvním bodem je jasné odmítnutí kvót na přerozdělování migrantů.  Ovšem, byla to předchozí vláda, která si sama zavařila na tento problém, když se nechala přehlasovat v Radě ministrů (místo toho, aby problém přenesla na Evropskou radu). A v té době Andrej Babiš nijak nevystupoval proti této nešikovné politice vlády. Jsem zvědavá, jak si nyní Andrej Babiš s tímto problémem poradí. Správné je i to, že se vláda zasadí o řešení problému migrace v zemích původu, a zasadí se o ochranu vnějších hranic schengenského prostoru.

Druhým bodem je odmítnutí eura, ale ovšem velmi opatrné a ponechává si zadní vrátka, neboť nezpochybňuje závazek euro přijmout. KSČM nejenže v současné situaci odmítá euro, ale prosazuje také referendum o vstupu do eurozóny. Nebo se vláda Andreje Babiše bojí občanů zeptat?

Třetím bodem je podpora reformy EU, která ji potřebuje jako sůl. Ovšem vláda se rovnou nepřímo přihlásila k jedné variantě navržené Evropskou komisí: „cílem je, aby EU jako celek konala méně, ale efektivněji".  Mantra „dělat méně, zato efektivněji" zní sice obecně vzato jako rozumná, ovšem v kontextu debaty o tzv. pěti scénářích znamená jasné přiklonění ke scénáři 4, který se přímo jmenuje "Dělat méně, zato efektivněji", bez toho, aby na toto téma došlo v České republice k debatě na politické i na občanské úrovni. Vláda České republiky by tuto debatu měla iniciovat, a ne se rovnou hlásit k jedné z variant, neboť tento scénář mluví o tom, že do roku 2025 je nutno realizovat následující kroky: „Evropská pohraniční a pobřežní stráž plně přebírá správu vnějších hranic. Veškeré žádosti o azyl zpracovává evropská agentura pro otázky azylu. Jsou vybudovány společné obranné kapacity. EU 27 naopak přestává být aktivní v těch záležitostech, v jejichž případě se řešení na úrovni EU považuje za méně přínosné, nebo v jejichž případě nebyla schopna splnit své sliby. To se týká oblastí, jako je regionální rozvoj, veřejné zdraví nebo určité oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které přímo nesouvisejí s fungováním jednotného trhu." EU se tedy do značné míry zredukuje na jednotný trh, jednotnou hranici, jednotnou azylovou politiku a jednotnou zahraničně-obrannou politiku, přičemž ztrácí ambici řešit sociální věci a zdraví občanů, a to jistě není v zájmu českých občanů. A minimálně by to mělo být podrobeno široké diskusi.