Sleduji diskuse na téma konání či nekonání letošních oslav 28. října a způsobu udílení nejvyšších státních vyznamenání v časech koronavirových. A je mi stydno za ty, kteří jen na vteřinu uvažují o tom, že by se letos tento státní ceremoniál nekonal. I ona samotná úvaha je scestná a toxicky jedovatá.Není významnějšího státního svátku, než-li je právě 28. říjen, kdy se odvěký sen mnoha generací vlastenců a obrozenců stal skutkem. Je povinností vrcholných představitelů, a v této těžké době zvlášť, tuto skutečnost připomínat.Winston Churchill by neustoupil ani hrozbě dopadajících německých bomb a generála Charlese de Gaulla by neodradili ani po zuby ozbrojení atentátníci lačnící po jeho krvi. Tak o čem se to, proboha, bavíme. Neutuchající zášť pražské kavárny vůči Miloši Zemanovi nezná mezí a míří i na podstatu české státnosti.
Převzato z Profilu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.




