Děkuji za slovo, pane předsedající. A zároveň i vaším prostřednictvím děkuji kolegu Klausovi za didaktickou vsuvku. Nicméně já si dovolím ji zpochybnit. Tady to není o nějakém sporu evropanství, nebo češství, moraváctví, nebo slezáctví. Tady jde podle mě o obecný princip toho, že se někomu ukrajují práva. V tomhle případě cizincům, kteří nejsou občany České republiky ani občany EU. Dobře, beru. Můžeme mít rozdílné názory na to, jestli mají mít větší, nebo menší práva, nicméně já jsem zastáncem toho, že nějaká elementární práva by měli mít stejná, a to už z důvodu toho, že pokud teď začneme ukrajovat jim, tak potom, pokud tady pan předkladatel tohoto protiústavního pozměňovacího návrhu bude jednou potenciálně u moci, komu ta práva ukrojí dále...Svým odpůrcům třeba.

A ti už budou občané České republiky, kteří s ním třeba nebudou souhlasit. To já si prostě nepřeju. Tahle salámová metoda ukrajování Ústavy a vlastně upírání svobod občanům ze strany státu, stavění státu do role silnějšího, mocnějšího, proti komu nebude vlastně už dovolání. Takový ten kafkovský svět, do toho já se opravdu dostat nechci. A je mi jedno, jestli se v tom ocitne cizinec, který je podezřelý z kriminality, nebo pokud to bude občan České republiky s čistým trestním rejstříkem. Jde zkrátka o nějaký princip odvolatelnosti.