Každé dítě na základní škole, především na prvním stupni vnímá učitele jako svatý vzor, jenž má vždycky pravdu. Děti si rády idealizují učitele (čím mladší dítě, tím větší idealizace) a převezmou od něj každou informaci jako stoprocentní fakt. Chybí v tomto případě kritické myšlení.

Studuji historii, která bývá mnohdy přeříkávána naopak a historická pravda se od nás vytrácí. Nezapomenu na to, když jsem v doporučené literatuře četl, že komunisté schvalovali mnichovskou dohodu, protože jim je jedno kdo ovládá sudety, jelikož komunistická myšlenka hlásí internacionalismus. Mnohdy větší nesmysly musí děti poslouchat a číst ve škole.

Pokud studujete historii na vysoké škole, tak víte, jak obvykle výklad novějších dějin chodí. Někdy mi přijde, že učitelé chtějí historickou vinu fašismu zmírnit a nahradit jí komunistickou vinou. Rozebírají pakt molotov-ribbentrop a zapomenou se zmínit, že podobnou smlouvu mělo s nacistickým Německem – Polsko, Řecko, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko nebo Rumunsko. Nikdy jsem netvrdil, že komunisté neudělali chyby, ale pokud si člověk vytáhne u zkoušky za otázku – Ludvík Svoboda, tak očekává, že zkoušející bude chtít slyšet něco o vojenské kariéře a o jeho roli osvobození Československa od nacismu. Bohužel… Zkoušející chce slyšet jen o vpádu vojsk v roce 1968.