Bradáčová měla vliv ve státním zastupitelství jako vrchní státní zástupkyně i za nevýrazného nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana (2011-21) a Igora Stříže (2021-25).

Mediální sláva a právo

Mediální sláva Bradáčové započala roku 2012 s kauzou středočeského hejtmana Davida Ratha, ke které se dostala coby náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem pochybně, místo příslušného Krajského státního zastupitelství v Praze, když se trestná činnost děla ve středních Čechách. Středočeskému státnímu zastupitelství byla věc dána až později, protože středočeský soud by mohl obžalobu nepříslušného ústeckého státního zastupitelství odmítnout.

Trestní oznámení bylo podáno na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně u 1. náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a postoupeno nepříslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem v době, kdy nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman chtěl náměstkyni ústeckého krajského státního zástupce Bradáčovou povýšit na vrchní státní zástupkyni v Praze. Kauza Bradáčovou zviditelnila. Následně se vytvořil mediální tlak na její jmenování vrchní státní zástupkyní, což se stalo. Měnit příslušnost státních zástupců z důvodu pomoci získat pro někoho funkci je špatné.

Rath podal ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o vazbě, protože manipulací s příslušností státního zastupitelství se změnila příslušnost vazebního soudu, kdy rozhodoval soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem a ne soudu v Praze. Soudce z Ústí dokonce dojel na vazební jednání do Prahy, byť v Praze je nejvíce soudců ve státě. Ústavní soud v usnesení ze 17. 9. 2012 postup státního zastupitelství v otázce příslušnosti ohodnotil slovy: „Zrcadlí-li postup státního zastupitelství v dané věci obecněji zaužívanou praxi, jedná se o závažný signál porušování principů právního státu“. Až do dalšího zásahu Ústavního soudu v roce 2016 si vrchní státní zastupitelství za Bradáčové neústavně vybíralo soudy pro uvalení vazby či odposlechy.