Koudelka (Trikolóra): Senátor Valenta žádá vrácení našich korunovačních klenotů z Rakouska

08.10.2020 15:18

Svatováclavská koruna je gotický klenot zhotovený na objednávku Karla IV. ve 14. století. Ovšem žezlo a jablko uložené s korunou na Pražském hradě jsou renesanční, zhotovené v 16. století.

Koudelka (Trikolóra): Senátor Valenta žádá vrácení našich korunovačních klenotů z Rakouska
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Koudelka
reklama

Je logické se ptát, kam se poděly původní gotické jablko a žezlo z doby Karla IV. Korunovační klenoty se jen tak neztratí. Každý stát je chrání, neboť jsou jeho symbolem. To paradoxně může vést k jejich zničení, jako se to stalo francouzským korunovačním klenotům za francouzské revoluce, kdy byly za první Francouzské republiky zničeny jako symbol staré monarchie. Pak se tím však noví vládci chlubí a je o tom spousta zpráv. Ovšem naše gotické jablko a žezlo se z dějin potichu vytratily.

Každý návštěvník Vídně si může v pokladnici vídeňského Dvorního hradu (Hofburgu) prohlédnout žezlo a jablko Království českého, zhotovené v Praze ve 14. století a dále ceremoniální český kurfiřtský plášť. To uvádí sama, původně dvorní a nyní státní, hofburgská pokladnice, tedy rakouský stát. Jsou to původní gotické součástí českých korunovačních klenotů. Navíc je evidentně žezlo uložené v Hofburgu vyobrazeno na obraze krále Matyáše (král 1611-19) s korunovačními klenoty. Později však bylo užíváno zdobnější renesanční jablko a žezlo, například při korunovaci Karla VI. roku 1723 i poslední korunovaci Ferdinanda V. roku 1836.

Korunovační klenoty byly za třicetileté války v obavě před švédským vojskem převezeny do Vídně, což je zachránilo před uloupením, když Švédové obsadili roku 1648 Pražský hrad. Do Prahy byly přiváženy jen na korunovace, trvale se vrátily roku 1791. Během 17.-18. století začalo být užíváno renesanční jablko a žezlo, důvod již neznáme. Původní gotické zůstaly uschovány ve vídeňské klenotnici. Tam si je prohlédl i senátor Ivo Valenta.

Pokladnice v Hofburgu nebyla původně veřejně přístupná. Československá  politická reprezentace tedy předpokládala, že klenoty uložené v Praze jsou  klenoty úplné. I po zpřístupnění pokladnice jako muzea ji běžný historik před  rokem 1989 navštívit nemohl. Prostě z československé strany nikdo o jejich vrácení nepožádal. Rakousko tedy nemělo důvod nám něco dávat, když jsme nic nechtěli.

Korunovační klenoty byly majetkem České země bez ohledu, zda byly uloženy v Praze nebo ve Vídni. Nešlo o majetek panovníka či panovnické dynastie. Habsburkové je měli jako čeští králové v držení oprávněně, ale nikoliv ve vlastnictví. Majetek země České přešel na československý stát a následně na Českou republiku. Rakousko ví, že žezlo i jablko jsou českými korunovačními klenoty, proto nemůže uplatnit vydržení. Po vzniku Československa rakouský stát vydal dokumenty a věci patřící zemi České, Moravské a Slezské uložené v rakouských institucích, pokud o ně československý stát požádal. Je překvapující, že jsme o gotické žezlo a jablko nežádali.

Ovšem vrácení kulturního bohatství lze žádat i po řadu let. Například uherská koruna sv. Štěpána byla americkým vojskem zabavena 1945 a do Maďarska vrácena po usilovném tlaku maďarského státu až roku 1978. Dnes je vystavena jako symbol státu v maďarském parlamentu a je součástí státního znaku. Proto se senátor Ivo Valenta postavil do čela iniciativy za vrácení našich korunovačních klenotů z Rakouska.

Měli jsme žádat o vrácení klenotů již po rozpadu monarchie, ale je možné tak učinit i 100 let poté. Jinak budeme státem, kterému nestojí za to, aby měl vlastní korunovační klenoty v jejich úplnosti. Na základě čl. 191 a 196 saintgermainské mírové smlouvy z 10. 9. 1919 se Rakousko zavázalo Československu k vydání listin a věcí, které má v držení a patřily Království českému a Markrabství moravskému. Smlouva platí i dnes. I kdyby nebylo saintgermainské smlouvy, jsou klenoty našim vlastnictvím. Z žádného právního důvodu nepřešlo jejich vlastnictví na rakouský stát. Senátor Ivo Valenta tlačí na naše příslušné orgány, aby přestaly zahálet a konečně o klenoty požádaly.

Ve věci mohou jednat prezident, premiér i ministr zahraničí, záleží na  nich. Senátor Ivo Valenta se obrátil na všechny tyto instituce. Podporu záměru vyjádřil dřívější ministr kultury Antonín Staněk. Připomeňme, že v roce 2006 Česká republika vydala Rakousku historický nábytek vyvezeny v roce 1944 z vídeňského Hofburgu a jiných císařských zámků na Moravu na zámek Uherčice. Prostě Rakousko žádalo i po létech svůj historický majetek. Máme právo i povinnost jednat stejně. Díky iniciativě Ivo Valenty se přece jen naše gotické korunovační klenoty staly známější a významný zlatník Jiří Urban zhotovil jejich věrné kopie, které lze spatřit na putovní výstavě kopií korunovačních klenotů.

Senátor Ivo Valenta nyní obhajuje senátorský mandát v obvodu Uherské Hradiště a Veselí nad Moravou. Když jej voliči podpoří, bude moci pokračovat v tlaku na návrat našich korunovačních klenotů.

Odborný text: České korunovační klenoty v Rakousku, Právo a bezpečnost 2/2019, ISSN 2336-5323, s. 22-38.

Převzato z Profilu.

ArticleDetailRelatedProfileArticleLinkTitle Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vinklátová (SLK): Hrad Svojkov - skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa

16:05 Vinklátová (SLK): Hrad Svojkov - skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa

Českolipsko – region skal, pískovce a mnoha zřícenin hradů či hrádků. Jedním z takových je i Svojkov…