Pro Ondřeje Kúdelu za údajnou rasistickou urážku Glena Kamary stop na 10 zápasů, pro Kamaru stop na 3 zápasy (za kopání do ležícího Jana Kuchty po odpískání nebo za atakování Kúdely po zašeptání do ucha?) a pouze stop na 4 zápasy pro Kemala Roofa za hrůzný zákrok na brankáře Ondřeje Koláře s proražením lebeční kosti.

Jako právníka mě silně znepokojuje především trest pro Kúdelu, a to nejen svou výší, ale především tím, že je rozporu s principem presumpce neviny, anebo, jinak vyjádřeno, principem „in dubio pro reo“ (v pochybnostech pro obviněného). Údajná rasistická urážka nebyla Kúdelovi prokázána, neboť jde o tvrzení proti tvrzení. V tomto smyslu je verdikt komise UEFA skutečně založen na přístupu, typickém pro známého komunistického prokurátora z 50. let, či také pověstného španělského inkvizitora Torquemady. Prostě obviněný je předem odsouzen. Mnohem spíše tu platí výrok Franze Kafky o tom, že věci mají tendenci zvracet se ve svůj protiklad. Také jako občanu a člověku mě vadí celková neadekvátnost a nespravedlnost udělených trestů. Kde jsou tresty pro rozhodčí, kteří připustili brutální zákroky hráčů Rangers a kteří tak mají hlavní vinu na tom, co se následně odehrálo? Kde je trest pro skotský klub, který nevydal kamerový záznam z pěstního napadení Kúdely Kamarou v chodbě stadionu, ačkoli napadení bylo uvedeno v zápise delegáta UEFA po zápase, a nepustil hráče Slavie přes půl hodiny po zápase do šaten?