Uteklo 25 let a díky nezodpovědnému přístupu evropských politiků v čele s bývalou německou svazačkou Angelou, se dostáváme do podobné situace. Ploty budeme nuceni opět postavit. Ne proti lidem, ale proti hordám nájezdníků a hrdlořezů.

Se stavbou nesmíme otálet, musí se začít okamžitě. Opět otevřít hraniční přechody a kontrolovat, kdo k nám a s jakou přichází.

Schengenský prostor je již vlastně minulostí a nebude trvat dlouho a zanikne. Nářky, že rozpad zasáhne nejvíce naší republiku, jsou možná oprávněné. Co ale může být horšího, než obavy o osud nás a hlavně našich dětí, o zachování evropské kultury a holých životů. Každodenní realita nás utvrzuje, že tyto obavy jsou namístě. Žili jsme před Schengenem, budeme žít i po něm.

Co nám je platné, že můžeme svobodně, bez kontroly vycestovat do Paříže, nebo Bruselu.

Jenom šílenec, který nemá rád život, bude takto riskovat a pojede do míst, třeba metrem do Maalenbeeku, kam se v pravé poledne neodváží ani ozbrojený policajt a kde se ani neeviduje počet znásilnění a veřejných útoků.