Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já jsem původně k tomu nechtěl, ale protože také jsem z toho regionu, já tam pořád tak dole cítím zase ty volby. Jak jsou ty volby a jak jsme tady bojovali za ten svůj region a chceme, aby to tam bylo dobré. A všichni si omylem myslíme, že je to o penězích. A ono to ve skutečnosti o penězích vůbec není. Protože kdyby to bylo o penězích, tak už jsou ty regiony dávno všechny skoro stejné, protože od války se do těch regionů nalilo už tolik peněz. Ale ony většinou ty peníze bohužel, jak já říkám vulgárně, končí v kanálu. Ono se hodně platí za takové to, na čem se živí spousta organizací, které nám stále dělají nové a nové slajdy a výzkumy. Viz GDPR, kde někteří vydělali opravdu velké peníze a my za to neustále platíme, místo, abychom to dali těm lidem.

Ale co je podstatné, my tady mluvíme o tom, jak by se měli zapojovat do práce. Finsko zrušilo tu šílenost s tím podmíněným zaručeným příjmem, protože to sociální inženýrství nikdy nikam nevedlo, než zhoršovalo situaci. My si myslíme, že tím, že je uplatíme, že to bude lepší. První, co potřebujeme, je vymahatelnost práva. To je první krok. Ale bohužel ne vymahatelnost práva podle představ naší milé ombudsmanky, ale vymahatelnost práva třeba podle bývalé země Evropské unie Británie, kde když někdo nezaplatí pokutu, tak nemá žádné služby. Nedostane stavební povolení, nedostane pas. Zato u nás, když jenom řeknete, tak se paní ombudsmance zježí vlasy. U nás třeba vězni už dávno pracují, a není to problém.

Vy tady mluvíte o dotacích brownfieldů. Vždyť jsou to všechno nesmysly. Tak to nefunguje, jak to slyšíme v televizi. Ty brownfieldy většinou buď nemají vlastníky – my jeden takový máme, v roce 2024 přejde do vlastnictví státu. Jednoduchá řeč – tak to vyvlastněte. No to je takový plk pro noviny, ale ve skutečnosti je to naprosto nerealizovatelné. Ale vymahatelnost práva je možná. Vzpomeňte si, když jsme tady hlasovali o poukázkách. My jsme tady křičeli, je to nesmysl. Okamžitě je prodají Vietnamcům, tu za stovku, tu za sedmdesát pět korun. Přesto to prošlo. A co uděláme teď? Samozřejmě to zrušíme, protože to byla hloupost od samého počátku. Takto to prostě nefunguje.