Kubera (ODS): Všichni si myslíme, že je to o penězích. A ono to ve skutečnosti o penězích vůbec není

Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já jsem původně k tomu nechtěl, ale protože také jsem z toho regionu, já tam pořád tak dole cítím zase ty volby. Jak jsou ty volby a jak jsme tady bojovali za ten svůj region a chceme, aby to tam bylo dobré. A všichni si omylem myslíme, že je to o penězích. A ono to ve skutečnosti o penězích vůbec není. Protože kdyby to bylo o penězích, tak už jsou ty regiony dávno všechny skoro stejné, protože od války se do těch regionů nalilo už tolik peněz. Ale ony většinou ty peníze bohužel, jak já říkám vulgárně, končí v kanálu. Ono se hodně platí za takové to, na čem se živí spousta organizací, které nám stále dělají nové a nové slajdy a výzkumy. Viz GDPR, kde někteří vydělali opravdu velké peníze a my za to neustále platíme, místo, abychom to dali těm lidem.

Ale co je podstatné, my tady mluvíme o tom, jak by se měli zapojovat do práce. Finsko zrušilo tu šílenost s tím podmíněným zaručeným příjmem, protože to sociální inženýrství nikdy nikam nevedlo, než zhoršovalo situaci. My si myslíme, že tím, že je uplatíme, že to bude lepší. První, co potřebujeme, je vymahatelnost práva. To je první krok. Ale bohužel ne vymahatelnost práva podle představ naší milé ombudsmanky, ale vymahatelnost práva třeba podle bývalé země Evropské unie Británie, kde když někdo nezaplatí pokutu, tak nemá žádné služby. Nedostane stavební povolení, nedostane pas. Zato u nás, když jenom řeknete, tak se paní ombudsmance zježí vlasy. U nás třeba vězni už dávno pracují, a není to problém.

Vy tady mluvíte o dotacích brownfieldů. Vždyť jsou to všechno nesmysly. Tak to nefunguje, jak to slyšíme v televizi. Ty brownfieldy většinou buď nemají vlastníky – my jeden takový máme, v roce 2024 přejde do vlastnictví státu. Jednoduchá řeč – tak to vyvlastněte. No to je takový plk pro noviny, ale ve skutečnosti je to naprosto nerealizovatelné. Ale vymahatelnost práva je možná. Vzpomeňte si, když jsme tady hlasovali o poukázkách. My jsme tady křičeli, je to nesmysl. Okamžitě je prodají Vietnamcům, tu za stovku, tu za sedmdesát pět korun. Přesto to prošlo. A co uděláme teď? Samozřejmě to zrušíme, protože to byla hloupost od samého počátku. Takto to prostě nefunguje.

Kromě toho skupina lidí, kterých se to většinou týká, má hluboce zakořeněné to, že když pracuje, tak chce peníze hned. Ona není ochotná čekat. Ta zkušenost je jasná. Já vás ujišťuji, že když vezmu romskou partu a chci na ní práci a odpoledne ji zaplatím, tak udělá tolik práce, že si to neumíte představit. Oni ve svém volnu jsou schopni vykopat tři sta metrů kabelu, jenom aby ho mohli vypálit a dát ho do sběru. Ale nejsou ochotni čekat celý měsíc na to, až jim laskavě, a to ještě za podmínek úřadu práce, které jsou zcela nerealizovatelné. A to jsme zase u zákonů. Dejte jim boty pro ostruhovou patu, dejte jim pomůcky. Ne, žádné pomůcky nedostaneš. První den budeš sbírat papíry, za vydělané peníze si koupíš lopatu nebo nějaký nástroj, až se vypracuješ a budeš mít svoje nářadí, pak se ti to bude lehce dělat. U nás se neustále válí pracovní rukavice, protože on je jednou použije, pak je zahodí. Kdyby si je musel koupit za vydělané peníze, on by si sakra ty rukavice hlídal!

Ale to jsou všecko věci, které někteří neradi slyší. Ti, co mají to úžasné sociální cítění, ale ve skutečnosti pracují proti těm lidem. Protože představa sociálních inženýrů o sociálním bydlení, paní ministryně, že to bude tak, že my tam postavíme nějaké byty, a kde je postavíte? Určitě ne ve středu města. To vás ti vaši voliči zabijí. To znamená, že na okraji, nejlépe u řeky nebo u trati, nebo za tratí, a vytvoříte ghetto automaticky. Nic jiného nemůžete vytvořit nebo ghetto. Protože do rozptylu se nikomu nechce, protože zase jsou s tím problémy, ale je to jediné řešení rozptýlit. Protože ta rozptýlení sice dělají potíže, ale jakmile se dá dohromady velká parta, tak pak z toho vznikají ony zákazové vyhlášky o sezení, nesmyslné vyhlášky o zákazu pití na veřejnosti, které nikdo není schopen kontrolovat, a vrcholem je obecně závazná vyhláška města Litoměřice o délce vodítka pro psa jeden a půl metru, protože kdyby bylo delší, tak by mohlo srazit cyklistu. A to je tam prosím vedení z ODS – tedy abych nekritizoval někoho jiného, to mi hlava nebere – a tak to pokračujeme, utrácíme peníze. Na druhé straně paní ministryně, když chceme mít komplet elektrifikovanou dopravu, protože si myslíme, že Smart Cities je jeden velký podvod, to se můžete dočíst, zase těch, kteří z toho rýžují peníze, stejně jako průmysl 4,0, protože průmysl 5,0 už bude zase o těch kožkách a o prvobytně pospolné výměnné společnosti. Vždycky někdo vymyslí nějakou módní vlnu, všichni na ni naskočí a platí a platí a platí - a ti chytří rýžují, rýžují a rýžují. A není schopno tomu zabránit, protože okamžitě na vás zaútočí média, jak to, že ještě nemáte chytrou lavičku v Teplicích za 90 000 Kč, na které si bude moct fracek nabít mobil. No, nemáme a nikdy ji nekoupíme za 90 000 Kč! Ale všichni ostatní koupí. Nemáme ani poeziomat, tam strčíte něco, a on vám čte básničku a stojí 90 000 Kč a takto bych mohl pokračovat... A peníze tečou a tečou a když chceme trolejbusy, tak protože máme soukromý dopravní podnik, což v době návratu komunismu není populární, tak dotaci na trolejbusy nedostaneme. Potřebujeme dotace, na co je potřebujeme, ne na co jsou. To jsou ty nesmyslné projekty. No, neber ty dotace, když tady jsou, nebo kraj, neber ty úvěry, když jsou nízké úroky, vám řekne úředník. Neber to, a přitom má přebytek. A on si bere úvěr. Vždyť jsou nízké úroky. A to co nás čeká s hypotékami, kdy národní banka má pravdu, protože snadná dostupnost hypoték povede k dalšímu bezdomovectví. Za 20 let budete mít všude v ulicích bezdomovce, tak jako se to stalo na Západě. Protože představa mladých lidí, kteří si ve 20 letech postaví barák a kupují si kliky za 3 000 Kč a baterie za 8 000 Kč v domnění, že v nejhorším barák prodají a splatí hypotéku, což se velmi mýlí, nedejbože, když onemocní nebo je propustí z práce, to ani nekomentuji, takže ti tady zůstanou, banky budou mít tisíce nemovitostí, které budou neprodejné, protože byly přeinvestované. Všichni mají vany s tryskami, ale normální člověk takovou vanu nepotřebuje. Takže jim nikdo peníze nikdy nevrátí. Je to podobné, jako když jsem si pitomec koupil oktávku s koženýma sedačkama, a myslel jsem, že ji pak výhodněji prodám, no cha, cha, cha. Nikdo nepotřeboval oktávku s koženýma sedačkama, které mi někdo řekl: Hele, ty dlouho vydrží a budou potom jako nové. No, nebyly. Takže si myslím, že tudy cesta nevede. Vede cesta pana senátora Růžičky, vaším prostřednictvím. To vzdělání je nesmírně důležité. Ale není to o tom, jestli u vás bude vysoká škola, protože ona bude stejně nekvalitní. Máme vysokoškoláků jako hnoje. Nepotřebujeme, aby každý byl vysokoškolák. Opakuji znovu. Největší trest u rodičů je: Uč se, blbečku, nebo budeš zedníkem. A co je na tom urážlivého? Každý, kdo z vás někdy něco rekonstruoval, ví, že dobrý zedník je k nezaplacení, a dokonce si dokáže vydělat. Ten, kdo umí silikonovat jako já, že ne, protože to mám celé opatlané a on udělá takhle prstem a má to dokonalý, to je boží člověk. A my si ho vůbec nevážíme, dehonestujeme, že jedině vysokoškolák je, ale co bude dělat vysokoškolák, když nebude chtít dělat rukama. Už ani středoškolák nechce dělat rukama. Ale ono pořád, to si nemyslete, že to zase bude s roboty tak krásné, že vám robot všechno zařídí. Nezařídí. Vždycky se necháme unést nějakou módní vlnou, všichni té vlně propadnou, a ona občas vede slepou cestou. Takže samozřejmě ty regiony jsou na tom tak, jak jsou. Historicky to tak vzniklo, skutečně jsou to regiony po obvodu. Mimochodem, raději jsem nemluvil o cestovním ruchu, protože u nás polovina města jezdí s německými cestovkami. Ty mají zřejmě nějaké jiné evropské předpisy. Tam je všechno jednoduché. Včera jsem si něco kupoval a půl hodiny jsem za drobné peníze s ruskou prodavačkou dělal smlouvu, kdy by normálně šlo jít k pokladní a zaplatit. Ne, já jsem udělal smlouvu. Musel jsem dát e-mail, musel jsem dát všechny osobní údaje, takže hlavně že máme to GDPR, namísto abych normálně šel, u pokladny zaplatil a dostal paragon. A tak to je se vším. To, co tady přijímáme, jsou takové bramboračky, od vodního zákona všechno, co tu máme, by zasluhovalo zamítnout. Protože v životě našem by se totiž vůbec nic nezměnilo. Zítra bychom zase šli do práce, všechno by bylo stejné. A proto já říkám. Zákon ne potřebný. Jenom zákon, který je nezbytný. Potřebných je 1000 věcí. A tím se dostáváme do toho chroští, ve kterém už se nikdo nevyzná. Dokonce budete mít zvláštní školení, abyste uměli vyplnit doznání. Mimochodem, když už mluvím, tak budeme navrhovat, aby tento zákon byl ke 30. 6. zrušen a napsán nový, že to, co už se z něj stalo za bramboračku, to už není k žití. Pod dojmem voleb budeme všichni teď, aby občané věděli. No, povede to zase jenom ke zbytečnému rozeštvávání společnosti. Žádný jiný význam to nemá. Pro normální lidi je to zcela bezvýznamné. Nechtěl jsem už odbočovat od toho, ale brownfieldy, paní ministryně, jako půjčky na brownfieldy, to se musím smát. Ony většinou nám nepatří, ty brownfieldy, že. Jedině, že by si je koupil stát a něco s nimi udělal, ale to on zase nechce. Ale obce tuto sílu nemají. Povídka o tom, jak to zítra vyvlastníme nebo jak to dokonce zbouráme, když to není naše, to je velmi naivní představa. Děkuji za pozornost.