Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři. Dovolte mi, abych zde vystoupil na podporu mého pozměňujícího návrhu, který se týká krajů, které jsou postiženy útlumem těžby a těžkého průmyslu a které, musím říct, že tento státní rozpočet téměř úplně opomíjí.

Tyto kraje jsou v rámci republiky na posledních příčkách v zaměstnanosti, mají špatnou sociální strukturu i vzdělanost. Mají jeden z nejnižších věků dožití. Naopak se potýkají s největší kriminalitou a největšími sociálními nejistotami. Pokud toto chceme změnit, musíme přistoupit ke komplexní obnově krajů. Na druhou stranu už dnes jsou na stole čísla, nad kterými doslova zůstává stát rozum.

Přestože tyto kraje mají nejnižší věk dožití, tak například Ústecký kraj patří mezi kraje, které dostávají v oblasti zdravotnictví nejméně peněz na hlavu. To je pro mě naprosto nepochopitelné. Mělo by to být přesně naopak. Pokud máme nejvyšší nemocnost v kraji v České republice, do zdravotnictví by tam mělo plynou logicky nejvíce peněz.

Mrzí mě, že tady není přítomen pan ministr zdravotnictví, který je ve funkci tuším pět dnů i s víkendem a při projednávání tak důležitého zákona jako je státní rozpočet se ani neobtěžoval přijít do Sněmovny. Zřejmě má jinou práci, někde dělá svůj zdravotnický byznys.

V čem tedy může těm krajům pomoci stát? Třeba ve zlepšení dopravní dostupnosti tak, aby se dalo dojet i do sousedního města. Mně se velmi líbí, jak situaci řeší v sousedním Německu. Všimněte si, že kolem každé trochu větší obce jsou dvě, tři, čtyři malé firmy, fabričky, které dávají práci lidem z obce a okolí. Samozřejmě to podporuje i německá vláda.