Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové,

já bych rád obrátil znovu pozornost k textu toho pozměňovacího návrhu: V případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti. Znovu zdůrazňuji: skutečnosti nasvědčující tomu. Myslím, že všichni, i ti, kteří nemají velké právní vzdělání, tak tuší, že tohle je opravdu vágní formulace, a pro mě to je samo o sobě důvod, abych pro takový pozměňovací návrh nehlasoval a hlasovat nemohl, protože zákony nemají být vágní. Takhle vágní formulace totiž přirozeně vytváří prostor k velmi široké interpretaci, otevírá prostor pro to, aby se dále rozšiřoval jako základní princip nikoliv presumpce neviny, ale presumpce viny, kdy za každým rohem hledáme nutně nějaké zlo, nějakou špatnost, nějakou nekalost.

Jsem přesvědčen o tom, že i se sebelepším a sebepoctivějším bojem proti daňovým únikům není prostě možné omezovat ústavní práva. A je také jasné, že v tomhle případě se tu opravdu o omezení ústavních práv občanů jedná. Pokud se prolamujeme do mlčenlivosti advokátů a také pokud zasahujeme důvěrnost vztahu mezi advokátem a jeho klientem, tak prostě zasahujeme do oblastí, které chrání Ústava, a dělat to nemáme.