Fascikly vznikají dle Hojného jako náhrada výstav, neboť ceny výstavních prostorů náramně vzrostly. Před koncem tisíciletí zkouší tzv. dopisní výstavy (1993 - 2004), které evokují jednu důležitou fázi cyklů jeho tvorby – psaní obrázkových dopisů přátelům. Ve svém, jak jej sám nazývá, 1. penzijním programu  - Výlety do malých a nejmenších obcí Středočeského kraje - zachycuje každý rok jeden okres a pořádá jednu výstavu. Na závěr desetiletého putování uspořádává fascikl Nr.9 s kresbami a textem na 110 stránkách. Tematicky sice zůstává na venkově, ale inklinuje více k přírodě - stromy ze zastávek ČD, 399 pařezových podobenství z 63 lesů … Roste počet rozličných výstav a také fasciklů, obojí se blíží šedesátce, do které se počítají i ročenky od roku 2019. Další fascikly má připravené, leč zatím nevytištěné. Stárnutí bohužel přináší i nemoce a tak z plánovaných motivací (za pomoci chodítka) hodlá uskutečnit album obdivných motivů kreslených na A4.

Ladislav Hojný, jenž se sám označuje za vlastivědného vycházkáře ve výslužbě, svou nekonečnou invencí zasahuje do všech fází jedinečné lidské existence zvané život.