Na některých volebních materiálech naleznete moje životní krédo: "Vždy s úsměvem!". Vůbec to neberu jako frázi. Mám pocit hraničící s jistotou, že z politiky u nás všeobecně jaksi vymizel smysl pro legraci. Jeví se mi to tak, že všude sedí, mluví a projevují se zapšklí dědkové a báby. Jakéhokoliv věku, prosím. Ono to totiž není o věku fyzickém, ale duševním. Dovedete si představit, že si tahle parta dokáže dělat srandu sama ze sebe? Já Vám ale tuhle možnost nabízím.

Každá politická garnitura či osobnost jde už léta letoucí do voleb s hesly typu "Budeme chránit životní prostředí". Nevím proč, ale vždycky se tohle odhodlání zvrhne v podporu velkokapacitních pěstitelů monokultur řepky, kukuřice, brutálních znásilňování vodních toků a vody vůbec napřimováním vodotečí, stavbou hrází a vytvářením nových a nových Gabčíkovů, byť v malém. Chci Vás ujistit - a moje celoživotní praxe to potvrzuje - že v mé osobě najdou různá takováto rádoby prorůstová opatření důraznou stopku. Vzpomeňte si laskavě na můj na veřejnosti již mnohokrát projevený záporný postoj třeba k takovému Vodnímu dílu Amerika na horním toku Klabavy.

Rovněž vždy před volbami slyšíte ze všech stran vzletné žvásty o podpoře zachování kulturního dědictví, ochraně památkového fondu, podporování kultivované zábavy všeho druhu. Výsledkem jsou polorozpadlé kostely a kaple, zanedbané barokní zámky, muzea s žebráckými rozpočty. K tomu si připočtěme lahůdky, jako jsou vyhlášky o povinném hlášení akcí přes "policejní hodinu" rok dopředu, svévolnou manipulaci kulturními příspěvkovkami. Vzpomeňte si laskavě mj. na mé angažmá proti absolutně nesystémovému a nesmyslnému kroku odebrání právní subjektivity rokycanskému Muzeu Dr. Bohuslava Horáka. Chci, aby se Kraj opět choval ke svým kulturním institucím tak, aby sloužila veřejnosti a ne mocenským hrátkám.