Já nic, já Fremr: pokud se potvrdí, že Senátem posvěcený komunistický soudce Fremr soudil lidi, kteří odmítali velebit na sovětské okupaci postavený násilnický režim (a chtěli se na komunistickou klec koukat z druhé strany Železné opony), jak na běžícím pásu, tak se jedná o pozoruhodné fiasko hradního spolku a těžkou hanbu, kterou na sebe uvalil z blbosti Senát. Prezident měl ještě v půli týdne šanci fiasku zabránit. Sdělení, že kolem Fremra něco smrdí, měl několik. Přesto necouvl. Teď se začínají objevovat informace, že nešlo jen o kauzu Olšanských hřbitovů.  Jestli se nezvratně potvrdí, že odsuzoval k trestům emigrující občany a jejich rodiny a následně možná jeho podpis je pod zabavováním jejich majetků, potom se bude zjevně jednat o největší proval v nominacích na ústavního soudce. Takové soudy se navzdory tehdejšímu bolševickému řádění ve světě i tehdy nazývaly porušováním lidských a občanských práv. Prezident má poslední šanci z kauzy vycouvat a Fremra nejmenovat. Druhou možností je, že svému favoritovi domluví, a ten to zabalí sám se zdůvodněním, že po, jeho slovy, "tortuře v Senátu" (sic!) už není schopen unést "torturu ulice" (taky sic!). Jediné pozitivní je snad jen sdělení ústavního experta a poradce Kysely, že to byla poslední nominace komunisty do Ústavního soudu. Kyselovi komunisti došli. Hezky se to poslouchá, ale bohužel to není pravda.

A snad jen poslední povzdech. Mohli by se hlídací psi demokracie  konečně zvednout od svých misek s pamlsky a začít tu demokracii skutečně hlídat? Třeba mě by zajímalo, kdo konkrétně poslal Fremra do mezinárodních institucí bez prověrky?