Užívají si sílu a?: Putin rozehrál s Ukrajinou hodně ošklivou hru a Rusko na ní ve výsledku doplatí. Ve vyhrocené situaci se nechal slyšet Putinův poskok Alexandr Chištejn ze strany Jednotné Rusko, že Rusové dle něho byli před několika roky jen žebráky a nikdo se s nimi nebavil. Teď se situace změnila. Ale je třeba dál jednat. Lepší dlouhá vyjednávání, než hodina války. Nevím, jestli vydírání a zastrašování, nejen okolních zemí, je tou nejlepší vizí pro ruský národ. Pořád si myslím, že jediný exit pro budoucnost Ruska je postupné budování demokracie a spolupráce s demokratickým světem. Po rozpadu CCCP se pokus nepovedl, ale nemyslím si, že by nebyla šance na reparát. Kulturně má přes velké odlišnosti Rusko stále blíže k Západu, než k do sebe zahleděné  Číně. Ta jen čeká, aby oslabení Ruska, či dokonce jeho kolaps, využila ke svým územním ziskům. Vylidňující se Sibiř je hodně velkým lákadlem. Ruské intelektuální elity jsou velmi nervózní z toho, že Rusko v soutěži národů ztrácí a Putin si myslí, že rozklad západních demokracií mu otevírá cestu k získání vlivu, jaký měli Rusové v éře CCCP. Jenže dějiny se dvakrát přes kopírák neopakují. Naopak, Rusku tikají hodiny, během nichž musí konečně jednou začít využívat svoje přírodní bohatství ve prospěch svých lidí. Jestli to během dvou tří dekád neučiní, tak se může dostat za bod zlomu, což je bod, za nímž není návratu. Naopak, Rusko by mělo usilovat o to, aby se na časové trajektorii co nejdříve dostalo k bodu obratu, od kterého se dá nepříznivý trend ještě zvrátit. Putin, a nejen on, odmítá kvůli svojí chuti po moci toto respektovat a žene ruský národ k bodu zlomu. Západní demokracie v honbě za přízní voličů po roce 90 podceňovaly výdaje na svoji bezpečnost. Půjde-li do tuhého, nezbude, než tohle změnit. V tom Rusko nemůže konkurovat. Ekonomická čísla a potenciál Západu mluví jasně. Ale kdo by ve třetím tisíciletí chtěl umírat kvůli nějakému seniorovi, který se v mládí živil jako vyzvědač v bývalé DDR?
    

A poslední zmínka k domácí realitě - Klausovi staršímu se nelíbí  vyjadřování některých ministrů vlády Petra Fialy k Ukrajině/Rusku. Píše otevřený dopis. Je to trapné a k ničemu a jen se nabízí jeho srovnání s Havlovou větou v americkém kongresu v roce 1990: "já se nebojím silného Ruska, já se bojím slabého Ruska". Už je to tady, zatímco "geniální" myšlénky VKS jdou do kopru. Jestli má do kopru co jít.