Nedaleko jindy slavnostního aktu protestovaly ujgurské aktivistky. Olympijské hry jsou uváděny, jako svátek mládí, férovosti a přátelství. Už řadu roků se však velmi často stávají výkladní skříní totalitních a polototalitních režimů, hanebné komerce a touhy některých aktérů vyhrát za každou cenu. Minimálně v prvním bodě bude tato charakteristika naplněna i na následujících zimních hrách v Pekingu. Liberální demokracie a ideály svobody poslední desetiletí ve světě rozhodně nevítězí. O to více je třeba dávat najevo, že atakům autoritativních režimů na svět svobody a demokracie je třeba se bránit, udělat jasnou čáru, přes kterou politici s krví na rukou nesmějí. Chápu, že dnešní vrcholový sport je pro aktéry živobytím a vůbec vším, ale pro politiky nikoli. Proto by politici měli estrádu čínských komunistů bojkotovat. Jak ošidné je ekonomicky se zaplétat s totalitami, to si právě užíváme, a to je pouhý začátek. Ale měnit hodnoty, na nichž stojí svobodné a demokratické země za cokoli, je absolutně nepřijatelné. Domnívám se, že by si příště měli papaláši z MOV dát podmínku pro pořádání her, že v zemi pořadatele nebudou političtí vězni, budou tam svobodné volby, budou tam platit lidská práv pro všechny. Možná by se už tak ještě zúžil počet uchazečů, ale nikdo by nemusel řešit morální dilema "radost a sláva v sousedství lágrů, šibenic a zničených životů".
Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.