V roce 1796 se Napoleon zeptal tehdejšího matematika, fyzika, astronoma a politika Laplace, kde se v jeho vědeckém systému nachází Bůh. "Tuto hypotézu nepotřebuji" odvětil Laplace. Tento výrok je některými považován za začátek vytěsňování Boha z našeho života. Od té doby lidstvo v poznání přírody udělalo pokrok, jaký nemá v historii obdoby. Kdo by tehdy mohl snít o kvantové fyzice, teorii relativity, moderní kosmologii, genetice, která se stala samozřejmou součástí dnešní vědy. A přece neznáme odpověď na otázku zcela základní - jaký je smysl našeho života? Jsme opravdu jen věcí náhodných procesů, pravděpodobnosti, jak si stále větší množství lidí myslí? Nebo existuje něco více, nějaký hlubší řád a smysl?

Před více než dvěma tisíci lety se narodil Ježíš, syn Boží. Jeho odkaz následujícím pokolením nemá v naší civilizaci obdoby. Jeho učení nás každodenně ovlivňuje, ať tomu věříme, či nikoli. Staletí postupného vytěsňování Boha z našeho života nás zavedlo do slepé uličky současnosti. Jsme překvapeni, že se náhle objevila epidemie, která kosí milióny lidí po celém světě. Už jsme si mysleli, že díky poznání máme takovou moc, že se to nemůže stát. I tenhle příběh současnosti by nás měl vrátit k přemýšlení a rozmluvě sami se sebou. Už to asi řada lidí neumí a neví, co to vůbec je. Jak takž rozumíme světu kolem sebe, ale nerozumíme často sami sobě.

Dnes stále více lidí žije spíš podle Epikúra, než podle Ježíše. "Vyhledávejte potěšení a rozkoše, vyhýbejte se bolesti, své utrpení přemáhejte, dokud to jde, a když to přestane být únosné, nadešel čas své bytí skončit". Jak je to aktuální v souvislosti s diskuzemi a stále větší ochotou povolit eutanázii. Takhle dnes přemýšlí a žije řada lidí. Už mě nic nepotěší, skončím to! Proto se nedivme, že v dnešní společnosti bez Boha neexistují žádné meze arogance, ani omezení vůle k moci. Proto Hitler, proto Stalin, proto nacističtí i komunističtí tyrani, ale i dnešní extrémistické bojůvky a spolky. Nevěřte v Boha, ale potom věřte, že se smrtí křesťanského Boha je nerozlučně spjata smrt křesťanské morálky. Křesťanská morálka je příkazem, je nositelkou pravdy, ale pouze tehdy, je-li pravdou Bůh. Takhle uvažoval Nietsche a naše dnešní atmosféra a realita společnosti jeho úvahy zcela potvrzuje. Jestli naší společnosti něco hodně chybí, tak je to právě křesťanská etika, zjednodušeně chápaná jako morálka. Chybí více, než počítačová gramotnost, znalosti fyziky, nebo matematiky. Absence morálky je to, co dělá ze současného života jeden špatný neurotický příběh.