Vážený pane předsedající, vážení kolegové, senátorky, senátoři a vážení zástupci veřejnosti. 

Pokusím se vám jenom krátce z mého pohledu shrnout můj postoj k tomu zákonu. Jsem členem podvýboru pro bydlení a člen hospodářského výboru a v podvýboru pro bydlení byla výrazně jiná diskuse než v hospodářském, to musím říct, že i výrazně jiné pohledy, a částečně to je možná i dáno tím, že v hospodářském jsme se na to dívali velmi ekonomicky a v tom podvýboru pro bydlení jsme se dívali na ty různé způsoby, jak bych řekl síť, kterou vytváříme proto, aby ty případy, které jsou složité, ta síť dokázala ochránit. Podvýbor pro bydlení podpořil ten zákon a hospodářský výbor ne. Tak chci jenom říct, proč a jaké argumenty tam zazněly a jak já se na to dívám. 

V podvýboru pro bydlení jsme se na to dívali opravdu způsobem, co ten zákon může přinést a co může opravit. A pozor, nejsem nějaký obrovský fanoušek toho zákona, vidím mnoho minusů, mnoho otazníků, ale i mnoho plusů. V podvýboru pro bydlení jsme se dívali na to, jestli ten problém, který dnes máme s doplatkem pro bydlení, jak tady ctěný kolega senátor zkušený Zbyněk Linhart mi vysvětloval, začínali jsme na jedné miliardě, jsme na 29 ze státního rozpočtu. Dívali jsme se na to, jestli dokáže do budoucna nějaké řešení přinést, možná zmírnit ty výdaje státu nebo ne. A v hospodářském výboru ta diskuse byla spíše – a nemyslím to zle – ale spíše ideologická. 

Přidáváme úředníky. Úředníci jsou nová místa, nová místa nás stojí nějaké peníze. A když to děláme takto, tak radši ty peníze dejme rovnou na výstavbu bytů. To byly ty dvě různé diskuse.