Neplatí automaticky, že když je někdo v politice od roku 1990, je, byl či bude úspěšnější než kdokoli, kdo třeba nastoupí zítra. Ano, může lépe rozumět chodu a průběhu jednání v Poslanecké sněmovně se všemi pozitivními, ale i zákulisními praktikami, nota bene, aby to po těch dlouhých dvaceti a více letech neuměl, ale tomu všemu se lze naučit. Platí to i pro mě, sám jsem dlouholetý komunální politik, který si prošel obcí, krajem i Poslaneckou sněmovnou. My jsme vletěli do politiky, politicky nepolíbeni, stejně jako i vy podnikatelé, kteří jste začínali.

Přiznat si musíme, že ne každý podnikatel a politik začínal na stejné startovací čáře. Členové a kamarádi politického establishmentu Národní fronty z před roku 1989 měli svá startovací zařízení daleko před ostatními, jedno, jestli politik nebo podnikatel. Zkrátka, kamarád kamaráda či kamarádů. Proto jsme si museli zažít krachy bank, záměrně píšu rozprodejem, nikoli beztrestným rozkradením státního a mnohdy i obecního majetku. Takže mluvíme-li o tygru v masně, který si kousne, musíme se taky ptát, proč jsme si na mlsného tygra neposvítili již po roce 1990. Zřejmě proto, že se nikomu nechtělo hned zpočátku to jemné předivo tvořících se kamarádských a vzájemně proplétaných pavučin trhat. Silní pavouci ze světa podnikání pak utvářeli jemnou síť pavučin do všech politických pater a nejednou jsme se probudili a zjistili, že jednoho máme ve vládě a i když to vládní koalice tak ráda kritizuje, stejně s tím nic nedělá. Ono být při tom je lepší, než stokrát vystoupit v Poslanecké sněmovně.