Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nechci zavádět diskusi, která by spíše odpovídala druhému čtení. Toto je filozofická otázka, na kterou si musí každý z vás v tomto sále odpovědět, jestli půda vhodná k zemědělskému využití, to znamená k pěstování a k výrobě potravin, může být v nějakém poměru využívána k energetickému využívání plodin. Pokud si odpovíte, že vám je jedno, že svět má nedostatek potravin, tak potom samozřejmě můžeme přistoupit k té myšlence, že v určitém poměru je možné tuto zemědělskou půdu využívat k pěstování technických plodin sloužících k výrobě energií. Pokud ale uznáte, že potraviny a zemědělství je hlavním zdrojem, aby se vyráběly potraviny, potom se musíte zamyslet, jak dalece je možno pěstovat tyto energetické plodiny na zemědělské půdě.

Chápu postoj Ministerstva průmyslu a obchodu. Ono má úkoly. Má úkoly z Evropské komise. Ono musí zařadit nějaké tyto podmínky, aby se zvedl objem tady těchto ekologických s velkými uvozovkami plodin na výrobu energie. Ale tady se nebavíme jenom o přimíchávání biopaliv z řepky, což je řekněme detail. Teď se bavíme o novém trendu, který se v tomto návrhu objevuje, já o tom budu potom ještě mluvit ve svém diskusním příspěvku, a to je biomasa, obecně biomasa, která se začne spalovat na výrobu energií, ať již tepelné, nebo elektrické. A to už bude podstatně větší problém, protože v tomto návrhu my dokonce ještě zvyšujeme dotace na biomasu, na bioplyn a na všechny ty biosložky, které ve svém základu ale mají právě to, že se jinak využívá to, co by mělo sloužit ke spotřebě lidí, to znamená potraviny, jako energetická surovina.