V současné době se jedná především o ekonomickou stabilizaci českého zdravotnictví a zvýšení efektivity a transparentnosti celého systému. „Příští týden, 1. července, vstoupí v účinnost zákon, kterým se navýší platby za státní pojištěnce, což za pololetí přinese 2,1 miliardy. Pod novým vedením funguje mnohem efektivněji Státní ústav pro kontrolu léčiv, který dokázal ušetřit miliardu korun. Efektivní nakupování drahé lékařské techniky pak zajistí přístrojová komise, ministerstvo prosadilo také zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven s poskytovateli zdravotnické péče, a do budoucna chceme tuto záležitost řešit zákonem,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Stěžejní v oblasti prevence nejzávažnějších onemocnění bude strategie Zdraví 2020, která zahrne nejrůznější preventivní programy a akční plány. „Budeme zvyšovat zdravotní gramotnost obyvatel, musíme se snažit vytvářet podmínky pro zdravý styl života tak, aby primární prevence hrála takovou roli, kterou má hrát. Na řešení této strategie se bude podílet několik týmů, celkem více než sto lidí, nejen ze zdravotnického prostředí,“ uvádí Vladimír Valenta, náměstek ministra pro ochranu a podporu veřejného zdraví a hlavní hygienik ČR.
Další z priorit ministerstva je reforma systému postgraduálního vzdělávání lékařů. Náměstek ministra pro zdravotní péči Josef Vymazal k chystané reformě uvádí: „Chceme především zjednodušit a zpříjemnit akreditační systém, což znamená, že mladí lékaři se opět budou moci vzdělávat ve většině oborů na svých mateřských pracovištích i v menších městech a nebudou muset jezdit za vzděláním do velkých univerzitních nemocnic, což celý systém naprosto zbytečně zatěžuje. Budeme také lépe definovat počet základních oborů a kmenů, a vymezíme jasné kompetence lékaře po absolvování základního kmene, což byla dříve obdoba první atestace.“
Nezbytné bude také vytvoření stabilního a spravedlivého úhradového mechanismu a jeho materiálního řízení. „V posledních letech nebyl správným způsobem kultivován ani seznam výkonů, kterým je hrazena ambulantní péče, ani nebyl rozvíjen systém DRG, kterým je hrazena péče lůžková a akutní péče. Vytváříme proto v tuto chvíli tým, který se bude zabývat jak částí ambulantní, tak samozřejmě částí rozvíjení DRG systému a věříme, že české zdravotnictví posuneme dopředu,“ informuje náměstek ministra pro zdravotní pojištění Tom Philipp.
Vhodným nástrojem pro realizaci strategických priorit ve zdravotnictví je také optimální využití evropských fondů. To nabízí možnost realizovat programy, které jsou z běžných zdravotnických rozpočtů obtížně financovatelné, ačkoliv představují významný potenciál ke zvýšení socioekonomické úrovně obyvatel ČR. Konkrétně lze uvažovat o podpoře např. v oblasti návazné péče, superspecializované péče, péče o duševní zdraví, při podpoře preventivních programů nebo ve vzdělávání lékařských a nelékařských pracovníků.
Žádný moderní zdravotnický systém nelze řídit a rozvíjet bez reprezentativních, objektivních a kvalitních dat. Další z priorit rezortu zdravotnictví je tak vybudování moderní národní zdravotní informační agentury (tzv. nový ÚZIS). „V první fázi musíme kultivovat samotný sběr dat, musíme přejít na elektronický moderní sběr a snížit zátěž zdravotnických zařízení. V další fázi musíme dobře analyzovat data, která již máme. Máme jich dostatek, ale nejsou správně propojována. A v neposlední řadě musí nový ÚZIS otevřít nová témata, musíme vygenerovat dostatečně kvalitní data, abychom přispěli k hodnocení kvality péče,“ říká ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Analýza kvalitních dat je nezbytnou podmínkou rozumného vynakládání prostředků na péči, její distribuci a zlepšování její kvality. Cílem je technologická modernizace sběru dat v ÚZIS ČR a jeho kompletní elektronizace, revize obsahu údajů sbíraných ve statistickém zjišťování ÚZIS, snížení zátěže poskytovatelů zdravotních služeb a zajištění efektivního vytěžování dat a jejich poskytování s přidanou informační hodnotou hlásícím pracovištím, zdravotnickým zařízením a lékařům.
V oblasti kvality a bezpečnosti zdravotní péče je hlavním úkolem zajištění větší bezpečnosti pro pacienta při poskytování zdravotní péče. Ministerstvo proto připravuje zavedení povinného interního systému hodnocení kvality i pro ambulantní poskytovatele a on-line dotazníky pro sledování spokojenosti pacientů v ambulantní péči na národní úrovni. Zvláštní pozornost bude věnována zavedení indikátorů v primární péči s cílem hodnotit zejména efektivitu péče o chronicky a dlouhodobě nemocné pacienty.
V souladu s vládní koaliční smlouvou bude ještě v letošním roce představena koncepce rozvoje nemocniční péče a navržen zákon o veřejných neziskových nemocnicích. Cílem je vytvořit páteřní síť nemocnic, v nichž bude zachován jednotný systém odměňování zaměstnanců s tarifními i nadtarifními složkami. V současné době jsou zpracovány základní teze, z nichž by bylo možné při přípravě zákona vycházet a současně ministerstvo zajišťuje dostupná data, na základě kterých bude možné provést vyhodnocení dopadů takové právní úpravy a porovnat ji se současným stavem.
Jedním ze základních předpokladů pro udržení systému veřejného zdravotnictví je efektivní řízení přímo řízených organizací. Petr Salák, náměstek ministra pro ekonomiku a přímo řízené organizace doplňuje: „Naším cílem je uskutečnit společné nákupy pro některé vybrané komodity a dosáhnout tak snížení cen, což také zprůhlední finanční vztahy v této oblasti. Proběhne také přehodnocení outsourcovaných služeb v jednotlivých nemocnicích a porovnání cen, za které tyto služby nemocnice nakupují. S tím úzce souvisí také vyšší odpovědnost ředitelů za hospodaření přímo řízených organizací.“
Ministerstvo také pracuje na koncepci dlouhodobé paliativní a zdravotně-sociální péče. V souvislosti se stárnutím populace, vysokým podílem této služby z celkové zdravotní péče a slabé kontinuity na ostatní akutní a post akutní složky je nezbytné upřesnění definice následné a dlouhodobé péče formou legislativní změny. Stanovena budou nová kritéria pro přijetí a setrvání pacienta na lůžku, chystá se i změna úhradových mechanismů odpovídající funkčnímu stavu pacientů. Spolupráce na odstranění bariér ve zdravotně-sociální péči je nezbytné provést ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Soubor představených stěžejních priorit uzavírá podpora zdravotní turistiky a zdravotnického exportu formou účasti či podpory mezinárodních akcí. Podpora bude směřována do dvou základních oblastí, a to exportu českých zdravotnických výrobků a služeb, a do prezentace české zdravotní infrastruktury pro podporu léčby cizinců v ČR (české nemocnice, lázně, rehabilitace a další).
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Ministerstvo zdravotnictví
