V médiích se stále častěji objevují články popisující světlou budoucnost stále nově koncipované české armády v rámci NATO. Záměrně méně se publikují informace o skutečných kapacitách a schopnostech Armády ČR.

Armáda prošla od roku 1989 řadou reforem. V devadesátých letech zároveň probíhala ekonomická transformace, která vedla k restrukturalizaci, privatizaci a konverzi zbrojní výroby. Obranný průmysl trpěl velmi rychlým řízeným rozpadem jak zahraničního, tak i domácího trhu a celkovým radikálním útlumem poptávky po vojenské produkci. V některých segmentech byla tzv. speciální výroba zničena bez náhrady. Všude tam, kde byl náš zbrojní průmysl konkurence schopný, tak byl pod hlavičkou ,,humanity“ zlikvidován.

V armádě roku 1991 bylo zrušeno celkem devět motostřeleckých a pět tankových pluků. Došlo k reorganizaci vševojskových divizí. V nové armádní struktuře byly vytvořeny čtyři mechanizované, tři tankové, jedna motorizovaná a jedna pěší divize. Zbývajících šest divizí bylo ponecháno v původním členění. Nová doktrína zavedla velitelství Západ a Východ, která nahradila velitelství západního a východního vojenského okruhu. V letectvu a protivzdušné obraně byly zrušeny dva stíhací letecké pluky. Byl vytvořen integrovaný systém protivzdušné obrany na území ČSFR s nově organizovanou divizí protivzdušné obrany na území Slovenska. Rok 1992 přinesl reorganizaci zbývajících šesti válečně rozvinovaných vševojskových divizí. Letecký provoz se soustředil z dosavadních 16 na 12 stálých letišť. Původní početní stav vojáků v činné službě, byl v roce 1989 okolo 210 000 osob. Koncem roku 1992 se snížil počet vojáků na 159 152 osob. V roce 1993 z armádní sestavy mizí záchranné útvary Civilní ochrany a železniční vojsko. Zároveň jsou rušeny strážní jednotky zvláštní důležitosti. Ve stejném roce byl reorganizován strategický stupeň řízení. Rokem 1994 byla dokončena výstavba operačního stupně vojenských velitelství Západ (Tábor) a Střed (Olomouc) na velitelství 1. a 2. armádního sboru. Na taktickém stupni došlo k přechodu na brigádní systém. To se událo reorganizací jedné mechanizované divize na mechanizovanou brigádu. Na taktickém stupni byla u pozemního vojska vytvořena brigáda rychlého nasazení, pět mechanizovaných brigád a 13 brigád územní obrany. Vojenské letectvo se usadilo na pěti leteckých základnách a došlo ke zřízení tří radiotechnických brigád. Tahle reforma s sebou přinesla zrušení velitelství 2. a 3. divize protivzdušné obrany. Rok 1995 přinesl vytvoření mechanizované brigády a brigády územní obrany. Armáda uvolnila 61 posádek. Zároveň po celou dobu běžel proces integrace naší země do západních politických a bezpečnostních struktur. Dne 16. prosince 1997 ČR obdržela oficiální pozvání ke členství v NATO, kam na základě čistě politického rozhodnutí 12. března 1999 vstoupila. Tím bylo započato rozšiřování NATO na východ.

V polovině 90. let minulého století byly definovány i vojenské požadavky na modernizaci naší armády, které měly vyřešit problémy s postupným stárnutím zbraňových systémů. To vše za situace, kdy byla armáda nasycena řadou reaktivovaných kádrů a zároveň vystavena vlivu ideologických odborníků s Dobrovského ,,potenciálem“, majících zcela nekritický pohled na USA a NATO. Výsledkem tohoto letitého personálního vlivu byl vznik záměru na modernizaci vzdušných sil lehkými bojovými letouny (ALCA) a modernizaci tanků T-72. Vše se dělo v rámci nekonečných reforem armády, jejichž jediným hmatatelným výsledkem byla ztráta kapacit a schopností.