V devadesátých letech proběhla v naší republice privatizace. Na internetu se dočteme, že: „Privatizace označuje změnu veřejného (státního) na soukromé; zpravidla se tohoto pojmu používá pro převod veřejného majetku do soukromého vlastnictví.“ Tyto privatizace měly dvě vlny, tak zvaná malá a velká privatizace. „V jejím rámci si mohl každý občan za 1 000 Kčs koupit takzvanou kuponovou knížku,“ „Mnozí z těch, kteří si ji pořídili, investovala tak, že od té doby nedostala žádné nebo jen zanedbatelné dividendy a jejich akcie pozbyly ceny. O hodnocení kuponové privatizace se dodnes vedou spory,“.
Privatizace, která probíhá a vůbec se o ní nemluví, je POLITICKÁ PRIVATIZACE. Ta spočívá v tom, že zaběhlé politické strany si rozdělili vládu, moc a hlavně příjmy z politických funkcí a veřejných zakázek. K těmto zaběhnutým politickým stranám se přidaly nová hnutí, ale pouze ta, která měla za sebou spoustu financí a mohla tak investovat. Máme tady několik hráčů, kteří si rozdělili svůj vliv. Dneska je úplně jedno, zda je strana či hnutí v koalici či opozici. Vždy se jedná o prebendy, které zmíněni získají a část z nich opět nasypou do upevnění svých pozic.
Úplně stejně, jako na politické scéně pro veřejnost, je to také uvnitř stran a hnutí. Za roky působení se v mnohých stranách a hnutích vytvořily vládnoucí elity. Z některých stran se staly sekty. Zde mnozí řadoví členové, už většinou neaktivní, stále velebí své vůdce, kteří se pomocí získaných finančních prostředků prezentují, že oni jsou ti jediní, kteří mají pravdu. Už dávno neplatí, že se společně sdružují lidé se společnými názory a cíli. Už neplatí, že cíl i směr určuje většina, ne dneska to v politice funguje jako ve firmách. Nahoře se rozhodne a řadoví členové pouze plní. Vrchnost vždy rozhoduje tak, aby před všemi vypadali jako ti nejlepší a nejdůležitější.
Zde je jádro pudla. Strany samy o sobě neřeší podněty řadových členů. Jedinci a skupiny se soustředí jak usurpovat moc. Mnohdy se porušují stanovy, pomlouvá a intrikuje. Kde není žalobce, není soudce. Vnitřní revizní a rozhodčí orgány nefungují. Místa v těchto orgánech opět zaplňují členové, většinou bez právního povědomí, znalostí vnitřních předpisů. O morálních hodnotách ani nemluvě.
Jestliže takto funguje každá větší strana, jak máme věřit, že těmto stranám jde o dobro svých občanů. Jde pouze o byznys a o to kolik se na politice vytříská. Opravdu se počítá, kolik se investuje do reklamy a kolik to nakonec přinese. Jak jinak si vysvětlit bankovní půjčky politických stran na volby, kdyby nekalkulovaly se zisky voleb. Jak si vysvětlit ohromné sponzorské dary. Nic mně nepřesvědčí, že dar politické straně není vystavení úpisu s očekávanou protislužbou. Vždyť LOBBOVÁNÍ je „soustavné prosazování skupinových zájmů zejména u orgánů státu a jeho představitelů“. Stejné to je na krajích, městech a obcích.
Podívejme se na současné volby do obecních zastupitelstev. Kandidáti a jejich strany a hnutí si v žádném případě nejsou rovní. Volby v žádném případě nejsou demokratické, ale tvrdý kapitalistický byznys. Kde rozhodují jenom peníze. Dneska už ani veřejnoprávní televize nedá stejný prostor všem kandidujícím subjektům. Jednoduše si sama vybere, které subjekty pozve a které ne. Tohle je demokracie? To už ani nemluvím o soukromých televizích, rádií a vydavateli novin. Krásná ukázka je z jednoho tištěného periodika. Spojí se s vámi z redakce a řeknou vám, že budou vydávat volební speciál, nakonec ale zjistíte, že jde pouze o placenou reklamu, protože za vydání jednoho PR článku si účtují 5.990 Kč bez DPH a protože jste to vy, takže vám dávají 45% slevu. Takže zase placená demokracie? Podívejme se ven, kolem sebe. Všude plno plakátů, bannerů, billboardů a další reklamy. Programy se kopírují napříč politickým spektrem, slibuje se to, co se neplnilo v uplynulém období, garantují se věci, které mnohdy nejde ovlivnit. Je to stejné jako letáky supermarketů a obchodníků v poštovní schránce. Kdo má nejvíce peněz, koupí si nejvíce reklamy, nejvíce je ho vidět a získá nejvíce hlasů.
Volby do obecních zastupitelstev možná, ale opravdu jenom možná fungují někde na vesnicích, tam se lidi ještě znají. Kde to určitě nefunguje, jsou velká města, lidi se moc neznají a mnozí kandidáti obcházejí zákon. Zase jenom ukázka toho, že jde jenom o prachy. Mnozí kandidáti ani ve skutečnosti ve svém volebním obvodě nebydlí. Výjimkou nejsou ani takoví, kteří bydlí i dvacet pět kilometrů od místa kde kandidují. Ono stačí v místě vlastnit byt a mít tam zapsané trvalé bydliště. Prostě jim nevadí, že mají rozhodovat o dění v místech, kde nebydlí. Zase je to byznys, zákon jim to prostě umožňuje, tak proč toho nevyužít. Že o tom nenapíši novináři, no asi proto, že v nezávislé noviny už snad nikdo nevěří.
Na závěr už jenom jedno, 5. a 6. října proběhne opět VÝPRODEJ zastupitelstev, pouze vy se potom můžete opět ptát, proč nikdo neřeší problémy a podněty občanů. Nebude na vás čas, je třeba se postarat, aby se vrátily investice.
(převzato z Profilu)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
