Citlivému člověku je líto porostů a tak obrovské lesní katastrofy. Lesníci vidí zmar letité práce pro docílení smíšených a strukturovaných lesů: vznikly díry do nenarušených lesních porostů a budou více otevřeny bořivému větru, rozlámaly se mladé bukové a jedlové porosty a padlé kmeny zničily jejich mladou výsadbu a oplocenky, zmenšila se schopnost lesů zadržovat srážky.

Oproti těmto lidem stojí jiní, jimž je taková zkáza radostí. V takovém duchu se konal "Koncert pro šumavskou divočinu" ve Frantolech u Prachatic dne 2. září 2017. Tam se sešli naivní lidé, kteří vítají současnou katastrofu a vidí ji jako nástroj k urychlení přeměny nenáviděných smrkových lesů na divočinu.

Vítačem kalamity je samotná Správa NP Šumava

Skutečnost - že za několik hodin - vichřice vyvrátila a rozlámala tolik stromů, které představují téměř celou roční těžbu dřeva v NP Šumava (ta byla za r. 2016 ve výši 136 091 m3). Tak velká lesní tragédie nebyla ani důvodem k umístění tiskové zprávy na web parku. Z taktických důvodů tam neuvedli ani číslo - kolik stromů či kubíků zůstane bez zpracování v bezzásahových dílčích plochách.

Víme, že pro ochranu přírody je kalamita finanční záchranou. Správa parku je totiž financována hlavně z těžby dřeva a aby měla na výplaty, tak musí ročně pokácet cca 150 000 stromů a prodat za částku cca 200 miliónů Kč. V posledních letech žádné vynucené těžby po vichřici nebyly a tak se těžilo úmyslně - tedy zelené stromy. Samotní ochránci - když jde o peníze na výplaty - tak jim nevadí, že v NP se úmyslně kácet stromy nemají.

Nejméně na polovině území zůstanou polomy nezpracované

Přesto, že plošný rozsah kalamity Správa NP nezveřejnila, tak jej lze vypočítat na základě průměrné zásoby 350 m3 dřeva na 1 ha lesa. Tedy na Územních pracovištích Stožec a České Žleby byl vichřicí zrušen vzrostlý les na ploše cca 343 ha. Na polovině z toho, tj. 172 ha, zůstane dřevo ležet bez zpracování a jakékoliv ochrany před rozmnožením lýkožrouta smrkového.