Měl jsem možnost v rámci nově vznikajícího Krajského ředitelství policie kraje Vysočina být náměstkem ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování. Už v počátcích vzniku jsem se svými kolegy upozorňoval na personální poddimenzovanost početního stavu zejména policistů, oproti jiným nově vznikajícím krajům s ohledem na různá specifika. Policie v našem kraji měla nejméně uniformovaných policistů a nejméně policistů služby kriminální policie s porovnáním s ostatními nově vzniklými krajskými ředitelstvími policie (Pardubice, Zlín, Olomouc, Karlovy Vary, Liberec), a to i přes tu skutečnost, že naším krajem vede hlavní dálniční tepna D1 a také musí policisté zabezpečovat ostrahu jaderné elektrárny Dukovany. To jsou vše lidské zdroje navíc. Samozřejmě že se najde mnoho různých argumentů a statistických dat, která tehdy hodnotila početní stavy jako dostačující. Těmto argumentům jsme ale mnozí příliš nerozuměli. Naštěstí Kraj Vysočina patřil a nadále patří k bezpečným krajům.

Ještě v roce 2007 měla Policie České republiky 47 tisíc policistů, v roce 2012 tehdejší vláda schválila, že policii stačí 38 996 policistů. Nečasova vláda chtěla zejména z ekonomických důvodů pokračovat ve škrtech policistů, až na konečné číslo 35 000 policistů, čemuž se logicky výrazně bránil tehdejší policejní prezident Petr Lessy, který bojoval za vyšší početní stavy, čímž se dostával do výrazných rozporů s tehdejším ministrem vnitra za ODS Janem Kubicem.  Když byl Lessy na základě vykonstruované kauzy propuštěn ze služebního poměru, byl na jeho místo obratem dosazen bez nabídkového řízení Martin Červíček, který jako loajální policejní prezident s vydatnou podporou ODS snižování početních stavů i přes četné protesty odborníků z řad policie realizoval. Začala se rušit obvodní oddělení policie, kdy například v Kraji Vysočina zaniklo 7 obvodních oddělení, a vznikly policejní stanice, které nezabezpečovaly dostupnou službu veřejnosti po celých 24 hodin, tak jako v případě obvodních oddělení. V jiných městech nastávala situace, že sloužila v noci pouze jedna hlídka, nedostatečně byla pokryta činnost dopravní policie a činnost služby kriminální policie a vyšetřování. Bylo přistupováno k personálním a finančním úsporám, které byly na hranici možností zabezpečovat kvalitní službu občanům a zajistit bezpečnost a pořádek.

Je otázkou, zda vlády ODS nedestabilizovaly policii záměrně. Vzpomínám si, když v roce 2004 vznikal Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality (známý jako Finanční policie). Za jeho vznikem stála tehdejší vláda v čele s ministrem vnitra za sociální demokracii Františkem Bublanem. Tento útvar dosahoval vynikajících výsledků v boji s daňovou kriminalitou a také v té době výrazně odčerpával pachatelům trestné činnosti nelegálně nabytý majetek. Když se v roce 2006 stal ministrem vnitra Ivan Langer za ODS, byl tento úspěšný útvar na jeho pokyn bez náhrady v roce 2007 zrušen. Dnes jsme svědky toho, že současná vláda alespoň zajistila vznik takzvané „Kobry“, kdy sice spíš pod touto marketingovou značkou skrývá dobrá ad hoc spolupráce orgánů policie, finanční správy a celní správy v boji proti daňovým únikům. Nedošlo sice k právním úpravám této letité spolupráce na bázi zákonů, alespoň je na důslednou spolupráci kladen vyšší důraz tzv. z nejvyšších pater s dostatečnou medializací. Osobně jsem se v počátcích podílel na vzniku „Kobry“ (i když jsem měl jinou představu, a to plnohodnotný útvar s dostatečným zázemím a legislativní oporou), ale rozhodně za jeho vznikem nestojí Andrej Babiš, jak si tuto zásluhu mnohdy přisvojuje. Tím impulsem byla aktivita několika schopných lidí z řad policie a daňové správy, výrazně podporovaná ministrem vnitra Milanem Chovancem. Andrej Babiš spíše dynamičtějšímu záměru vzniku útvaru pro boj s daňovou kriminalitou bránil. 

Po pádu Nečasovy vlády začíná naštěstí nejen pro bezpečnostní složky příznivý vývoj a perspektiva, že bude zajištěna dostatečně ochrana a bezpečnost občanů. Nechci využívat současnou situaci v oblasti migrační krize a hrozby terorismu, který nezná hranic, nebo analyzovat situaci vraždícího psychopata v Uherském Brodě, a říkat, že je policistů potřeba více. To by byl skutečný populismus. Chci jenom, aby byli policisté vždy včas tam, kde jsou potřeba. Proto jsem rád, že současná vláda a ministr vnitra ve velmi krátké době posílili početní stavy na 40 000 policistů a v letech 2016-2020 má být početní stav navýšen o dalších 4 000 policistů na celkových 44 142. Jenom tak bude možné zabezpečit mimo jiné i záměr ministra Milana Chovance, aby dojezd prvosledových policejních hlídek na určené místo v krajích byl nejdéle do 15 minut. Nutné je i posilování zpravodajských složek, které mohou být jedinou účinnou preventivní silou v boji proti terorismu.

Ještě nedávno jsme si alibisticky říkali, že se nás migrační krize netýká, a to i proto, že přes naše území neproudí davy uprchlíků. Zřejmě jsme opomenuli, kdo jsou ti někteří uprchlíci nebo kdo se mezi nimi skrývá. Události v Paříži dokazují, jak skuteční teroristé využívají davy uprchlíků k vlastnímu anonymnímu pohybu mezi státy nejen EU. Dnes už víme, že někteří využili i Českou republiku minimálně jako tranzitní zemi. Nebo si stačí přečíst v médiích: Belgie - Sýrie - Řecko - Paříž.