Obce mnohdy fungují jako zaměstnavatelé lidí v evidenci Úřadu práce na tzv. VPP – veřejně prospěšné práce. Tento vztah bývá obvykle oboustranně výhodný, neboť obce jsou prostřednictvím pracovníků na VPP schopny udržet obce čisté, starat se řádně o obecní majetek a rozvíjet se. Zaměstnaní na VPP pobírají mzdu, neztrácejí pracovní návyky a udržují si sociální kontakt.

Jak je však možné, že pokud chce obec – financovaná z veřejných prostředků a tedy daní občanů, zaměstnat nezaměstnaného, není jí to umožněno v každém případě. Zaměstnat člověka na VPP jde totiž jen tehdy, pokud je dlouhodobě nezaměstnaný! Stát tak raději bude držet nezaměstnané na Úřadech práce několik měsíců, než aby dal obcím či státním institucím možnost je zaměstnat již při kratší době nezaměstnanosti. Obce a veřejné instituce by zajisté tohoto systému nezneužívaly, byly by v kooperaci se státem a lidé by nemuseli být v evidenci Úřadu práce několik měsíců a ztrácet tak pracovní návyky. Nebylo by třeba dávat na každého pracovníka náhradu ve výši 14 tis. Kč, mohla by být i menší, za to by bylo vhodné zkrátit povinnou dobu evidence na Úřadu práce.

Obce mají velmi omezený rozpočet a tak musí dobře zvážit, kolik stálých zaměstnanců placených plně z obecních rozpočtů si mohou dovolit. V důsledku nedostatku zaměstnanců jsou některé obce neupravené a majetek neudržovaný. Nebylo by vhodné, aby stát vyšel obcím, které ho tvoří, vstříc a upravil proces veřejně prospěšných prací ke spokojenosti všech stran?