Vážený pane předsedo - (Předsedající tiší poslance zvonkem.) - milé dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych opětovně obhájil zákon, jímž se stanoví právní rámec pro úhradu tzv. point of care, antigenních testů, prováděných za účelem stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV 2. Tento zákon byl Poslanecké sněmovně předložen s ohledem na mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která stanoví vybraným poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb povinnost provádět preventivní vyšetření pomocí zmíněných testů u svých zaměstnanců a pacientů, resp. klientů sociálních služeb.

Protože jsem zde tento návrh již podrobně prezentoval, budu v popisu stručný a spíše se zaměřím na vysvětlení některých skutečností, na něž bylo poukázáno při diskusi v Senátu. Předloženou novelou je navrhováno, aby do ustanovení § 17 odst. 7 Zákona o veřejném zdravotním pojištění byl pro účely úhrady doplněn případ, kdy zdravotní pojišťovna na základě uzavřené smlouvy s osobou oprávněnou k distribuci zdravotních prostředků hradí této osobě antigenní testy a jejich distribuci za účelem zajištění nároků pojištěnců. Zdůrazňuji, že provádění daných testů je již nyní službou hrazenou na základě § 30 odst. 1 Zákona o veřejném zdravotním pojištění, který mezi hrazené služby řadí vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním nemocem. Zdravotní pojišťovny tedy mají povinnost testování pro pojištěnce zajistit a uhradit. To je platné tak jako tak. Za standardní situace, a to je ten zásadní rozdíl, by ale každý dotčený poskytovatel byl nucen pořídit si testy na vlastní náklady a následně je včetně vyšetření vykázat příslušné zdravotní pojišťovně. Až následně by mu byl test zpětně uhrazen.

Hlavním problémem v tomto postupu, a to je potřeba si uvědomit, je obrovské množství poskytovatelů, kteří jsou mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví dotčeni, přičemž mnozí z nich vůbec nemají zkušenost s nákupem zdravotního materiálu ani se nejedná o zdravotnická zařízení, která by měla standardní vztah se zdravotními pojišťovnami. V takovém případě se ten dříve popsaný standardní postup jeví jako nepoužitelný a mnozí poskytovatelé, a to prosím chci zdůraznit, by vůbec nebyli schopni provést povinné testování, jinými slovy došlo by k ohrožení zdraví rizikových skupin, v tomto případě seniorů. A samozřejmě i zaměstnanců těchto zařízení.