Cílem novely zákona, kterou dnes schválila vláda, je posílení ochrany čistoty ovzduší a tím i lidského zdraví před znečišťujícími látkami. Vedle přímých kontrol kotlů provozovaných v domácnostech zavádí přísnější imisní limit pro jemné prachové částice s průměrem do dvou a půl mikrometru (PM2,5). Také bude možné vzájemné uznávání plaket cizích států pro vjezd vozidel do nízkoemisních zón a dojde k pružnějšímu a efektivnějšímu vyhlašování smogových situací. Novela má dlouhodobou podporu zástupců starostů obcí, zvláště těch, které trpí zhoršenou kvalitou ovzduší kvůli zastaralým uhelným kotlům i pálení odpadu v domácnostech a vysoké intenzitě dopravy.

Kvalita ovzduší v České republice i přes přijímání množství legislativních a finančních opatření v posledních letech stagnuje, zdraví více než poloviny občanů zatěžují překračované imisními limity pro znečišťující látky v regionech ČR. Zhruba jedna třetina obyvatel žije v oblastech s překročenými imisními limity pro denní koncentrace prachových částic PM10 a přibližně polovina obyvatel je vystavena nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu.

Jemné prachové částice v ovzduší (PM10 a PM2,5) jsou kvůli schopnosti vázat látky, které mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Podle Informace o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích dnes také předkládané vládě lze říci, že každý obyvatel České republiky starší 30 let ztratil v průměru 5,7 dne života v důsledku spolupůsobení expozice prachu frakce PM10.

Velkým producentem prachových částic jsou právě lokální topeniště, která vypouští do ovzduší přibližně 38 % všech částic PM10 a téměř 90 % všech emisí benzo(a)pyrenu.

„Průměrná obec, v níž její obyvatelé používají k vytápění svých obydlí tuhá paliva, může vyprodukovat srovnatelné množství dioxinů jako jedna velká spalovna odpadů. Spalovny odpadu oproti domácím topeništím podléhají přísné kontrole z hlediska jejich provozu a emisí znečišťujících látek,“ říká ministr Brabec.