Ministr Brabec: Šumavský masakr motorovou pilou

Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Kdybych chtěl být vztahovačný, řekl bych, že to byl tak trochu šumavský masakr motorovou pilou. Ale nejsem a vím, že to bylo velmi korektní, byť některá ta vyjádření - ale ona už byla diskutována a argumentována přede mnou, já bych se k nim vracet nechtěl.

Já bych si dovolil říct jenom několik poznámek v tom závěrečném slově, abych neopakoval ty argumenty, které už tady zazněly, a pojmu ho trošku netradičně. Já doufám, že mám správné veřejné zdroje, ale já jsem dostal takový zvláštní odkaz na rozhovor s panem starostou Šubrtem z Modravy z roku 2008, kde on řekl - údajně, nemám důvod o tom pochybovat, údajně to bylo pro nějaký rozhovor do novin: Nejsem pro to, aby vznikl speciální zákon jen pro šumavský park. Když jsou v České republice 4 parky, měl byl vzniknout jeden zákon pro všechny.

Je vidět, že ta dialektika funguje a lze měnit i názor, a já to považuji za normální. Ale jenom chci na tom říct, a vy jste už to tady také dokladovali, jak se ta záležitost vyvíjí v souvislosti s tím, jak se mění podmínky na Šumavě.

Další poznámka je směrem k obcím, protože ta Šumava je specifická. Je specifická právě tím, že má obce na svém území. A je specifická ještě také tím, že má některé velmi specifické starosty. Já mám dokonce trochu podezření, že někteří ti starostové se vlastně na ničem dohodnout nechtějí, že oni žijí v určitém přesvědčení, že "dokud jsem ve sporu, dokud jsem v opozici, tak vlastně je to dobře, protože mám vždycky možnost, že se ještě někde můžu ozvat. Kdežto kdybych se dohodl, ta možnost končí." Já si tedy nemyslím, že to je pravda, ale nikomu to nechci brát. Protože vy tu Šumavu znáte. Mnozí Šumaváci, kteří tady dneska promluvili, znáte ji lépe než já. Ale já jsme na té Šumavě velmi často. Trávím tam takřka každý víkend v létě na mé oblíbené Horské Kvildě, ale mám tu Šumavu hodně procestovanou. Já musím říct, právě proto, že ji znáte, máte pocit, že se tam žije špatně? Máte pocit, že ty obce nemají možnost rozvoje? Na Borové Ladě? Na Modravě? V dalších obcích? Tam prostě rostou projekty, kde já si myslím, že už to pro řadu lidí není ta Šumava, za kterou třeba by jezdila část lidí. Já si myslím, že Šumava by nemělo být třeba Lipno nad Vltavou, i když také samozřejmě to láká svůj okruh klientů, kteří tam jezdí rádi, kteří chtějí aquapark, kteří chtějí sjezdovky. Ale pak tam také na tu Šumavu jezdí další lidé, a celkem jich tam jede ročně 2 miliony, kteří tam jedou třeba právě proto, aby možná za ten den nikoho nepotkali. Protože tak jako my jsme rádi, když se takhle potkáváme v té Sněmovně, tak potom, když máme to volno, tak chceme mít klid a už nikoho nepotkat.

Já už jsem opakovaně starostům šumavských obcí říkal - oni mně to nevěří, mě to mrzí, ale když budeme mít možnost, tak to splním, pokud mají šumavští starostové pocit, že se jim v tom parku nelíbí, tak v rámci nové zonace, nového projednávání zonace bude možnost, aby oni se svým zastavěným územím z toho šumavského národních parku odešli. Mně by to připadalo jako škoda, ale určitě není cílem, a já s tím souhlasím, není cílem držet v tom národním parku obce, které tam nechtějí být. My těm obcím nabízíme celou řadu zajímavých dotačních možností. Obce v národních parcích, v CHKO mají možnost čerpat speciální dotační peníze z různých projektů. Musím říct, že třeba Šumava těch projektů využívá minimálně. V ostatních národních parcích skutečně obce nejsou v parku a třeba je to opravdu ten důvod, proč tady neustále ty konflikty vznikají. A já nemám rád konflikty. Nebojím se jich, když jsou nutné, ale myslím, že pokud nutné nejsou, proč je vyhledávat. Takže pokud ta možnost bude, tak já tady znovu deklaruji, určitě v rámci nové zonace bude možnost jednat o tom, který ze starostů bude mít zájem setrvat v šumavském národním parku a využívat dál tu značku - protože já si myslím, že marketingově je to značka výborná, a mně mrzí, že starostové to vidí jednostranně. Když s nimi mluvíme o investičních záměrech - my jsme teď, vlastně na podzim minulého roku otevírali na Šumavě dvě velká návštěvnická střediska, na jeleny, na vlky. Do těch návštěvnických středisek, především do toho vlčince, přišlo během prvního víkendu po otevření 12 tisíc lidí. Obec z toho samozřejmě profituje, protože tam je možnost ubytování, stravování, atd. To znamená, my když s obcemi hovoříme o jejich investičních záměrech, o možnosti jak je podpořit, tak jsou velmi vstřícné, ale potom, jakmile se to hodí, obrátí a říkají: My s tím šumavských parkem vlastně nechceme mít nic společného.

Národní park Šumava je jedním z největších zaměstnavatelů v okolí a také jedním z největších investorů v okolí, který investuje stovky milionů Kč ročně a je infrastruktura, která slouží právě pro ty 2 miliony lidí. A když tam přijedete v létě i v zimě, tak je na té Šumavě narváno. Na cyklostezkách, na turistických stezkách, v hotelech, v restauracích. Já nemám pocit, že by to bylo zpralesněné, zničené území. To si tedy představuji jinak. A já vždycky těm kolegům říkám: Jeďte se podívat do Šluknovského výběžku, jeďte se podívat do jiných oblastí. Tam jsou chudé obce. Ale vy nejste chudé obce. A když se jedete podívat do toho Bavorského lesa, kteří si někteří berou za příklad, tak skoro nepoznáte rozdíl mezi Modravou a bavorskými obcemi, minimálně vzhledem.

A když se bavíme o tom procentu bez zásahu, když se to hodí, vezmeme si ten Bavorský národní park za příklad, tak oni opravdu dneska směřují k 75procentní bezzásahovosti. Na Šumavě je dneska 22 - 23 % a já jsem opravdu řekl, a držím to, protože obce chtěly stabilitu a říkaly: "Von když je tady Brabec, tak říkáte něco, když tady nebude Brabec, tak někdo jiný, nebo jiný ředitel parku, tak si dá opět svoje podmínky." Proto jsme tam dali moratorium 15 let, aby bez ohledu na Brabce nebo jiného ptáka, který bude stát v čele ministerstva, nebo Hubeného nebo Tlustého nebo někoho jiného, kdo bude stát v čele parku, tam prostě bylo moratorium.

A my jsme tu přírodu pozorovali a sledovali, co se bude dít. Protože, vážení, a to myslím úplně vážně, a vy jako znalci, odborníci Šumavy mi to můžete potvrdit, ta Šumava skutečně vysychá. Ale nevysychá kvůli zákonu. A nevysychá ani kvůli Kyrillu. Vysychá prostě proto, že nepadá sníh. Teď, zaplať Pán Bůh a zaplať příroda, tam ten sníh je, doufejme, že bude dlouho roztávat, bude nám dotovat podzemní prameny, bude nám dotovat slatě. Ale ta Šumava opravdu, stejně jako Česká republika vysychá a my budeme čelit situaci, a nejenom na Šumavě, ale v celé České republice, kdy prostě bezprecedentním způsobem se mohou dít věci, kdy nám opravdu mohou schnout tisíce hektarů smrkových monokultur a my budeme mít jenom velmi omezené možnosti s tím něco dělat.

To je něco - protože opravdu neporučíme větru, dešti - co půjde přes všechno. A půjde to i přes jakoukoliv legislativu. Proto jsem řekl - a držím to a budu to držet -, že jsme připraveni diskutovat jakékoliv vylepšení, jakýkoliv rozumný názor, který například z pohledu vodního režimu na Šumavě pomůže. My teď intenzivně zastavujeme melioraci slatí, která se prováděla v uplynulých desítkách let, abychom tam tu vodu udrželi. Hlásím se k tomu, že v rámci té tzv. velké EIA se budeme snažit obnovit i splavovací nádrže některé, tzv. klauzy, které tam historicky byly. A budeme dělat celou řadu dalších věcí, aby ta Šumava nevysychala.

Ale pořád si myslím, že tato novela si nezaslouží zamítnutí. Na této novele víc jak rok dělaly desítky a možná stovky chytrých lidí a určitě to nebyli jenom ekologičtí aktivisté, anebo jenom vědci. Ta novela má v sobě celou řadu věcí, které obce i kraje dlouhodobě chtěly. Ano, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde, šumavskou hůl. Takže každý ten paragraf můžete vzít z jiné strany a pitvat ho a říkat si, jestli náhodou při tomto právním výkladu nemůže znít jinak. Ale to opět znamená, že si nevěříme.

Mne tam mrzí a ono to tady padlo, že tam je ta dlouholetá nedůvěra. A pan kolega Zahradník má velkou pravdu, že tím urychlovačem toho procesu byl Kyrill.

Kdybychom se dneska bavili o tom, že Šumava je v zásadě divočina, respektive ta oblast divočiny je ten Boubín, tak on by nikomu nevadil. Vadí ten tzv. suchý les.

On to není suchý les, ony jsou to suché dospělé stromy a pod nimi už rostou miliony malých stromečků. A já jsem to opakovaně říkal. Já jsem vášnivý houbař a já mám taky rád zelený les. Ale právě proto vím, že ta myšlenka 50%bezzásahovosti, kterou opravdu některé ekologické organizace chtějí ve velmi dohledně době, tak proto říkám, že ona není možná. Není možná. A jestliže tam mluvíme o převažující rozloze národního parku v tom režimu, kde se nechává přírodním procesům jejich vývoj, tak se bavíme - on to tady říkal Robin Böhnisch - tak se třeba bavíme o 50 nebo o 100 letech. Zatím prostě je tam 22, 23, bude tam moratorium a naši následovníci někdy v roce 2035 se k té myšlence vrátí. Uvidí, co udělá klimatická změna. Uvidí, jak si příroda pomůže na bezzásahových územích a rozhodnou určitě moudře, jak dál se Šumavou. Opravdu nechceme být inženýři ani sociální, ani přírodní inženýři. A není to experiment. V našem pojetí to není experiment.

Věřte mi, že bych si ho nedovolil, nikdy bych si ho nedovolil. právě proto jsem to patnáctileté moratorium chtěl dát.

Chtěl bych závěrem, vážené kolegyně, vážení kolegové, říct, že není to zákon pro Národní park Šumava. Je to opravdu zákon pro všechny národní parky. My jsme přesvědčeni, že ty zájmy tam lze skloubit. Jsme naprosto otevřeni dalším debatám obcí, aby se tam lidem žilo dobře a aby opravdu ti lidé si řekli, zda v tom parku chtějí nebo nechtějí nadále být, co jim to přináší a co jim to odnáší, aby se mohli svobodně rozhodnout.

A znovu chci říct, že ta novela si nezaslouží zamítnutí. Jsme absolutně připraveni ve velmi otevřené debatě v rámci druhého čtení ve výborech - jsme připraveni pořádat odborné semináře a zvážit každý rozumný návrh. Dejte, prosím, této novele šanci, aby mohla žít dál.

Děkuji vám. (Tleskají poslanci hnutí ANO.)