V Česku téma světelného znečištění poprvé otevřel ministr Brabec po letošní lednové schůzce s odborníky z České astronomické společnosti. Na jeho impuls vznikla mezirezortní pracovní skupina (kromě MŽP v ní zasedli zástupci ministerstev průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, dopravy, vnitra a zdravotnictví a také Svazu měst a obcí ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a České astronomické společnosti). Výsledkem její práce je dnes vládě předložený materiál o světelném znečištění mapující, čím a jak nás zatěžuje a jak by se mělo do budoucna řešit.

„V obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí, anebo vyloženě nemají. Často se používá osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné. Naplno svítíme i pozdě v noci, kdy po ulicích nikdo nechodí. To vše vede ke zbytečnému plýtvání elektrickou energií. Kromě způsobu šíření světla je důležité řešit i barvu světla (např. problematika bílých LED osvětlení), která má velký vliv na člověka a jeho biorytmy. Vliv světla na tvorbu melatoninu – hormonu, který má pro naše tělo očistnou funkci - je prokázaný. Nevhodný typ umělého osvětlení v nočních hodinách a hlavně nedostatečný rozdíl mezi denní a noční intenzitou světla si pravděpodobně vybírá svou daň v nedostatečné regeneraci lidského organismu během spánku, potlačené tvorbě melatoninu a dokonce v možném zvýšení rizika výskytu rakoviny. Stejně tak je světelným smogem ovlivněna příroda, kdy dochází k ovlivňování přirozeného biorytmu zvířat, změnám jejich chování i třeba orientace v noční krajině. Obracíme se proto s tímto materiálem na vládu, aby se vážně zamyslela, jestli není čas udělat kroky k nápravě,“ říká ministr Richard Brabec.

„Za astronomy a všechny, kterým není ochrana nočního životního prostředí lhostejná, patří dík panu ministrovi, ministerstvu a pracovní skupině ke světelnému znečištění, opravdu se udělal krok k budoucímu vypořádání se s touto civilizační noční můrou,“ dodává Pavel Suchan z České astronomické společnosti.

Světelné znečištění - neodborně také světelný smog - je stále významnější civilizační problém obtěžující vyspělé země nepříznivými vlivy umělého osvětlení [1] v oblasti lidského zdraví, ekologie, ekonomiky, bezpečnosti a viditelnosti noční hvězdné oblohy. Měření jasu noční oblohy potvrzuje, že se 99 % obyvatel Evropy dnes pohybuje v prostředí se světelným znečištěním. Rostoucí spotřeba světla je paralelní s nárůstem nedostatku spánku.

Technologie nás fakticky oddělila od přirozeného 24 hodinového dne, na který je náš organismus nastaven. Dlouhodobá spánková deprivace a sociální jet lag s tím spojený mají negativní vliv na kvalitu života celkově a zvyšují například i pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění. Více než padesátileté studium časového systému člověka i různých druhů zvířat řadou světových i českých pracovišť vede k poznání, že opakované narušování temné fáze noci světlem významným způsobem zvyšuje riziko vzniku tzv. civilizačních chorob, jako jsou psychiatrická onemocnění včetně depresí, spánkové poruchy a poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, inzulínová rezistence a obezita, a zejména různé formy karcinomů. Za posledních 10 až 15 let se poznání v této oblasti zásadně rozšířilo, na toto téma byly vydány stovky vědeckých a statistických prací a v Evropě a USA byla přijata první zákonná opatření.