Událostí, které by byly mediálně významné, se děje minimum a tak se i v seriózních novinách rozebírají peripetie za života celebrit a objevují se zaručené a senzační zprávy. Letos překvapivě neútočili lidožraví žraloci na Jadranu a ani stáda ovcí v Beskydech neohrožovala žádná divoká puma. Ministerstvo vnitra prý totiž chystá znovuzavedení Pomocných stráží Veřejné bezpečnosti...

Zpráva by to byla jistě senzační a to nejen v době okurek. Tedy pokud by se zakládala na pravdě a nikoliv zejména na představivosti autorů. Kde se vzalo to zrnko, jež zrodilo zpravodajskou perlu? Zdá se, že podnětem bylo mé červencové setkání s Radou seniorů ČR, kterého se účastnili i zástupci policejních veteránů. O ty se dle jejich slov předchozí ministři prý příliš nestarali. Měli jsme velice milou debatu, na které se mimo jiné objevil podnět ohledně dalšího uplatnění policistů v důchodu, například v rámci prevence, poradenské činnosti a podobně. Nešlo o žádný jasný plán, ale spíše o prvotní úvahu, či námět, který neměl ani jasné kontury a už vůbec ne definovaná pravidla.

Tento „nápad“ se nyní v rámci pracovní skupiny na Ministerstvu vnitra diskutuje, mimo jiné zda a jak by bylo možné využit dobrovolníky například u přechodů pro chodce před školami, ochraně chat v osadách, nebo při hledání ztracených dětí. V každém případě by se jednalo o činnost bez nároku na honorář a rozhodně by dobrovolníci neměli mít postavení úřední osoby (veřejného činitele). Ostatně nejde o žádné naše originální řešení, pro inspiraci se lze porozhlédnout i v nedalekém zahraničí, kde existuje řada rozličných dobrovolnických organizací, jež participují na zkvalitňování bezpečnosti v konkrétních lokalitách. Nejrozvinutější systém mají v anglosaském prostředí, ale mnohaleté zkušenosti s dobrovolníky mají například i ve Francii, Nizozemsku, Rakousku, či v severských zemích.