Díky rozvoji se pošta stala postupem let velmi významným obchodním prostředkem a společně s dalšími službami v oblasti logistiky je i dnes jedním z důležitých segmentů hospodářství.

To dokládají i statistiky. Česká pošta vykázala jen za loňský rok tržby v hodnotě 19,5 miliardy korun, zaměstnává aktuálně přes 32 000 lidí a provozuje síť s více než třemi tisícovkami poboček. Pošta však plní i další úlohy, které není možné vyjádřit jen jako čistě účetní položku. Slouží například jako společenské místo pro vzájemné setkávání. Významnost je v neposlední řadě patrná i z urbanistického hlediska. Budova pošty, stejně jako například kostel či radnice, je nepřehlédnutelným architektonickým prvkem prakticky každého města. Pošta tak ve své základní podobě splňuje všechna kritéria veřejnoprávní instituce.

Všechny obory v jedenadvacátém století proměnila digitalizace, liberalizace a konkurenční boj. To se pochopitelně výrazně promítlo i do poskytování poštovních služeb. Pošty všude ve světě přišly s novými strategiemi a plány, snaží se čelit současným výzvám a o své místo na slunci tvrdě bojují. Česká pošta není dnes moderní organizací, která by se orientovala na zákazníka. Zaspala a je o mnoho kroků pozadu. Zkostnatěla, zapouzdřila se a přestala se vyvíjet. Již několik let podnik nemá jasnou a srozumitelnou koncepci, chybí nové vize a směr. Právě takové zadání dostal i nový management České pošty. Pověřil jej tak její vlastník, tedy současná vláda. Ty předchozí bohužel žádné podobné kroky směrem ke správě státního podniku neudělaly...