Vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté,

dovolte mi na začátek poděkovat organizátorům dnešní konference Jagello 2000, jmenovitě Zbyňku Pavlačíkovi, který od našeho vstupu do NATO pomáhá rozvíjet veřejnou debatu o bezpečnosti a Alianci nejen dnešní konferencí, ale řadou veřejných akcí.

Dnes si připomínáme dvacáté výročí přijetí České republiky do Severoatlantické aliance. Přestože se členství možná zdá být samozřejmé, naše cesta do Aliance nebyla rozhodně jednoduchá. Ještě deset let před samotným vstupem do Aliance jsme byli součástí Varšavské smlouvy a Evropu nesmiřitelně rozdělovala železná opona. Pro většinu z nás, kdo si ten den pamatujeme, to tehdy bylo potvrzením, že se Česká republika vrátila tam, kam patří, do rodiny evropských svobodných demokracií.

Rád bych zde vzpomněl na úsilí tehdejšího prezidenta Václava Havla, amerického prezidenta Billa Clintona a samozřejmě zde přítomné Madeleine Albrightové. Je otázkou, zda by se vstup do Aliance před 20 lety podařil, nebýt jejich často osobní angažovanosti. Ale je také třeba vzpomenout i na úsilí a odhodlání bezpočtu našich diplomatů, vojáků, civilních expertů ministerstva obrany a dalších, kteří se na přípravě vstupu podíleli, jim patří taky velký dík.

Jako sociální demokrat jsem pak osobně pyšný i na to, že naše úsilí o vstup do NATO bylo završeno za sociálně demokratické vlády vedené tehdejším premiérem a současným prezidentem Milošem Zemanem.