Vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté,
dovolte mi na začátek poděkovat organizátorům dnešní konference Jagello 2000, jmenovitě Zbyňku Pavlačíkovi, který od našeho vstupu do NATO pomáhá rozvíjet veřejnou debatu o bezpečnosti a Alianci nejen dnešní konferencí, ale řadou veřejných akcí.
Dnes si připomínáme dvacáté výročí přijetí České republiky do Severoatlantické aliance. Přestože se členství možná zdá být samozřejmé, naše cesta do Aliance nebyla rozhodně jednoduchá. Ještě deset let před samotným vstupem do Aliance jsme byli součástí Varšavské smlouvy a Evropu nesmiřitelně rozdělovala železná opona. Pro většinu z nás, kdo si ten den pamatujeme, to tehdy bylo potvrzením, že se Česká republika vrátila tam, kam patří, do rodiny evropských svobodných demokracií.
Rád bych zde vzpomněl na úsilí tehdejšího prezidenta Václava Havla, amerického prezidenta Billa Clintona a samozřejmě zde přítomné Madeleine Albrightové. Je otázkou, zda by se vstup do Aliance před 20 lety podařil, nebýt jejich často osobní angažovanosti. Ale je také třeba vzpomenout i na úsilí a odhodlání bezpočtu našich diplomatů, vojáků, civilních expertů ministerstva obrany a dalších, kteří se na přípravě vstupu podíleli, jim patří taky velký dík.
Jako sociální demokrat jsem pak osobně pyšný i na to, že naše úsilí o vstup do NATO bylo završeno za sociálně demokratické vlády vedené tehdejším premiérem a současným prezidentem Milošem Zemanem.
Dámy a pánové,
stejně jako do EU jsme vstoupili dobrovolně, ani kritici vstupu do NATO nemohou popřít, že sedíme u stolu s dalšími spojenci a rozhodujeme společně. Nikdo nám nic nediktuje, jsme hrdá a suverénní země. Je zřejmé, že naše země nikdy neměla tak silné bezpečnostní garance, jaké dnes poskytuje členství v NATO. A že země v srdci Evropy na křižovatce zájmů velmocí takové bezpečnostní garance potřebuje, o tom není pochyb. Pohled do naší minulosti nabízí nepřeberné množství důkazů.
Česko je dnes jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. Zhoršení bezpečnostní situace by bezpochyby zhoršilo ekonomickou úroveň, zaměstnanost i sociální smír. Konflikty, nestabilita a násilí znamenají pád do chudoby a nejistoty. Naše politická stabilita i hospodářská prosperita jsou na bezpečnosti přímo závislé.
Dámy a pánové,
bezpečnostní hrozby dneška, kterým čelíme, jsou mnohem složitější a ve své podstatě rafinovanější – ať už jde o mezinárodní terorismus, nekontrolovanou migraci, kybernetické útoky, organizovaný zločin či klimatické změny. Zároveň se vyznačují tím, že neznají hranice. Žádný stát na světě si s těmito problémy sám neporadí, musíme spolupracovat, abychom zajistili bezpečný život našich občanů. Proto je naše členství v Alianci tak důležité.
Dnešní dynamicky se měnící bezpečnostní prostředí také znamená obrovskou provázanost vnitřní a vnější bezpečnosti. Já jako ministr vnitra mám na starost policii nebo hasičský sbor, ale nemohu zavírat oči před tím, co se děje za našimi hranicemi. Naše bezpečnost není samozřejmost a musíme do ní investovat. Bezpečnost něco stojí, účastníme se vojenských misí, podporujeme rozvojovou pomoc a snažíme se udržet vysokou úroveň našich bezpečnostních sborů.
Jsem hrdý na to, že naši vojáci si získali respekt i u těch nejlepších armád světa a naši spojenci je dlouhodobě vysoce oceňují. Bohužel někdy naši vojáci zaplatili za ochranu naší bezpečnosti i cenu nejvyšší – vlastní životy – a na jejich oběti nesmíme nikdy zapomenout.
Vážení hosté,
Česká republika za 20 let členství v Alianci jasně dokázala, že není jen pasivní příjemce bezpečnostních garancí. Jsme aktivní spojenec, který svým partnerům neváhá pomoci, a podílí se tak na rozvoji kolektivní obrany Aliance podle vzoru „jeden za všechny, všichni za jednoho“. Za naši koaliční vládu si dovolím v závěru říci, že musíme a budeme pokračovat v posilování bezpečnosti naší země a jejích občanů. Je to investice, která se nám tisíckrát vrátí, a totéž platí i o investici do našich spojeneckých závazků.
Děkuji za pozornost.
Jan Hamáček
mnistr vnitra
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
