V každém případě jsme ohledně událostí ve Francii svědky něčeho, čemu se někdy říká střet civilizací. Zda, to je, či není šťastné označení, ponechme odborníkům. Že mají tyto krvavé násilnosti náboženský podtext, je však jasné každému. Přinejmenším zdůvodnění podobných útoků, nejenom v tomto případě, je víra a náboženství.

Je to skutečně tak, že některé zločiny vycházejí přímo z určitých náboženských idejí, nebo „jenom“ představují deformaci idejí původních? Tím se mohou zabývat religionisté, sociologové a historici. Zdá se ale, že po mnoha letech, přinejmenším od sedmdesátých let minulého století, jsme svědky vzestupu náboženského fanatismu.

Proč tomu tak je? Proč mají věřící nějaké díry, a netýká se to jen jedné víry, třeba islámu, potřebu terorizovat druhé, zabíjet je, zakazovat jim vyznávat jejich vlastní náboženské přesvědčení a dokonce přesouvají tuto činnost do zemí, které nepatří k jejich vlastní kultuře? Nejenom, že svůj život utváří způsobem, který nám přijde cizí, ale pokouší se tento způsob života vnutit i nám.

Násilné sklony mají všechna významná náboženství

Dá se snadno ukázat, že do určité míry násilnému pojetí prosazování víry a obrany víry propadla všechna velká a významná náboženství. Křesťanství, judaismus, islám, dokonce i buddhismus, měly a mají své násilné formy.Pokud jde o zastoupení teroristů, zastávají islámští teroristé smutná první místa. Na světě jsou samozřejmě sta miliony muslimů, kteří se nikdy žádného terorismu nedopustili.Otázka, zda je možný umírněný islám, je akademická. Na světě umírnění muslimové jsou, kdyby nebyli, svět by už nejspíš neexistoval. Zastoupení muslimů v řadách teroristů je ale vysoké a alarmující, protože k pohromě stačí málo lidí.

Pokud jde o zločiny, zločin je třeba nazývat pravým jménem. To, že se ho snažíme pochopit, ještě neznamená, že ho omlouváme. Pochopit a omluvit jsou dvě různé věci. Víme třeba, že z určitého prostředí a za určitých sociálních situací se objevuje vyšší procento zločinců, neznamená to ale ještě, že tito lidé nejsou za své činy odpovědní.