Děkuji. Já musím říct, abych zcela jasně odlišil, tak ta část, která se týká tabáku a tabákových výrobků, je celá část povinné transpozice evropské směrnice, tak jsem to říkal i v tom úvodním slově. Mohu mít k této části já osobně spoustu výhrad, mí kolegové, mí předchůdci se v rámci projednávání této tabákové směrnice na půdě Evropské komise, Evropského parlamentu některé věci snažili upravit jinak. Nicméně toto je výsledný kompromis, který prostě transponujeme do naší legislativy.

K těm připomínkám, které tady směřují na ten obal té krabičky cigarety, tak já musím říct, že samozřejmě, mohli bychom vést principiálně filozofickou debatu, jestli bychom neměli dávat podobné obrázky na alkohol, nebo na tvrdý alkohol, nebo i na jiné druhy návykových látek. Znovu říkám, toto je věc, kterou tady vyjednávali mí předchůdci, mohou na to mít různý názor. Nicméně jednu konkrétní odpověď na to mám. Ve státech, kde se tato grafická, obrazová sdělení zavedla, byl prokazatelný pokles kuřáků o 2 – 3 %. To je prokázáno statisticky, můžete si to i případně vygooglovat, některé studie jsou veřejně dostupné na internetu. A já osobně říkám, kdyby to jednoho jediného mladého člověka mělo odradit od kouření, pak si myslím, že to není nic proti ničemu. Jestli ta krabička má vypadat a má tam být velbloud, nebo tam má být obrázek plic, tak si myslím, že mně to v zásadě jako spotřebiteli může být jedno. A pokud mě to odradí od kouření, pak si myslím, že to aspoň nějaký malý pozitivní efekt má.

Otázka nepřiměřenosti sankce. Když si ten zákon pozorně přečtete, tak ten zákon tam má nejvyšší sankci ve výši 50 milionů korun. V případě opravdu potravin se ty sankce dostávají do vysokých částek. Nicméně vždy se přihlíží k velikosti toho dotčeného subjektu, se kterým je vedeno správní řízení. Vždy se přihlíží k tomu problému toho deliktu, který tam byl zjištěn.

K té obecné filozofii, jestli máme takto nařizovat předávání potravin pro využití na humanitární a sociální účely, víte, já doporučuji, běžte se po dnešním jednání Senátu večer projít do vašich měst, kde máte obchodní řetězce. Podívejte se, co v těch kontejnerech je. Samozřejmě dneska je pro ten obchodní řetězec nejjednodušší varianta, v okamžiku, kdy tam má tyto potraviny, neřešit nic dál, ale tyto potraviny vyhodit za ten obchodní řetězec, do přistavených kontejnerů, a má vyřešeno. Já si myslím, že jestliže jsme v ČR v situaci, kdy je tady zhruba 80 kilogramů potravin na jednoho člověka, na jednoho obyvatele ČR, které se ročně vyhodí a proplýtvají, tak bychom se měli zamyslet nad tím, že ten systém by asi potřeboval určitou úpravu.

My jsme udělali v této věci několik kroků, už to tady zaznělo, vstoupili jsme v jednání právě s potravinovými bankami, nebo s Potravinovou bankou ČR, s nevládními organizacemi, které poskytují sociální služby, které se zabývají distribucí potravin. Na základě komunikace s nimi, více než před 2 lety, jsme začali dělat několik kroků. Jedním z nich je výsledek právě úpravy výkladů ministerstva financí ve vztahu k finančním úřadům, pro to, jakým způsobem právě odbřemenit tu nelogičnost, která tam byla na začátku. To znamená, jestliže tehdy ten řetězec chtěl darovat potravinu, musel zaplatit DPH za nákupní cenu. Takže proto je tady ten výklad, který aspoň umožnil např. za symbolických 50 haléřů darovat třeba jednu tunu nějaké zbylé potraviny, kterou je možné podle potravinového práva takto nabídnout.