Děkuji, vážený pane předsedo, vážené senátorky, senátoři,
dovolte mi, abych tady zastoupil pana premiéra a podal informaci za něj, za vládu, o výsledcích jednání Evropské rady, která proběhla 23. až 24. června 2022.
Zasedání se věnovalo tématům, jako byly: širší Evropa, Ukrajina, přihláška Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství v EU, hospodářské záležitosti, konference o budoucnosti Evropy a vnější vztahy.
Samotnému zasedání Evropské rady předcházelo setkání vedoucích představitelů EU a zemí Západního Balkánu. Tématem byly vztahy EU s tímto klíčovým regionem v aktuálním geopolitickém kontextu, ruská agrese vůči Ukrajině.
Setkání dle plánů proběhlo bez výstupů, avšak silně rezonovalo zejména téma potřeby urychlení integračního procesu. České předsednictví se tomuto tématu bude intenzivně věnovat.
Teď stručně k jednotlivým tématům Evropské rady.
Ing. Marian Jurečka
Širší Evropa. Evropská rada vedla otevřenou strategickou diskusi o vztazích EU s jejími partnery v Evropě. Diskuse se odehrála v kontextu iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na vytvoření evropského politického společenství. V rámci debaty se narýsovala shoda, že říjnový neformální summit v Praze za českého předsednictví bude klíčovým momentem, kde by mohlo proběhnout první setkání v tomto formátu. Dle očekávání byla v obecné rovině iniciativa přijata pozitivně. Největší nejasnosti panovaly ohledně formátu a zemí, které by měly být zahrnuty. Vláda ČR vítá shodu většiny členských států na co nejméně institucionalizovaném formátu, který v žádném případě nesmí nahrazovat proces rozšíření. V diskusi se předběžně mluvilo o frekvenci dvakrát ročně.
O detailech bude zítra jednat předseda evropské vlády s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Další téma Ukrajina – Evropská rada se vrátila k ruské agresivní válce proti Ukrajině a zopakovala podporu ve všech dimenzích včetně důrazné podpory v oblasti vojenské. Evropská rada opětovně rázně odsoudila agresi a útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. Dále také připomněla přijetí šestého sankčního balíčku a zavázala se k další práci na sankcích a zamezování jejich obcházení. Evropská rada připomněla i schválenou makrofinanční pomoc ve výši 9 miliard euro a vyzvala Komisi k urychlenému představení konkrétního návrhu na rekonstrukci Ukrajiny. Evropská rada se také vyjádřila k zodpovědnosti Ruska za potravinovou krizi, zobecněnou blokacemi vývozu, zejména přes přístavy, a krádeže zemědělských produktů Ukrajiny. V tomto kontextu podpořila snahy o zabezpečení vývozů a podporu produkce skrze různé iniciativy, například zemí G7 nebo OSN. Vláda České republiky přivítala shodu na silné podpoře Ukrajiny a také odkaz na potřebu urychlené práce na rekonstrukčních snahách.
Pokud by v roce 2022 byly parlamentní volby, volili byste stejnou stranu jako v roce 2021? (Ptáme se od 28.6.2022)Anketa
Další bod – přihlášky Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie o členství v EU. Nejsledovanějším tématem zasedání byla diskuse o přihláškách Ukrajiny, Moldavska a Gruzie o členství v Evropské unii. Navzdory různým výhradám členských států před zasedání došlo ke konsensu, zejména na základě jasného stanoviska Komise. Evropská rada tak historickým rozhodnutím schválila udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Vláda České republiky dlouhodobě volá po udělení kandidátského statutu Ukrajině, jelikož to považuje za důležitý prvek propojený s připravovanou rekonstrukcí a reformami. Vláda České republiky tento krok proto velmi vítá a rovněž podpořila udělení statusu Moldavsku. Je to velký závazek pro naše předsednictví. Asistentce Ukrajině v těžké situaci a podpora jejího dlouhodobého přibližování se k unii bude pro nás velkou prioritou. V případě Gruzie je vláda České republiky v souladu s závěry Evropské rady připravena podpořit udělení kandidátského statusu, jakmile dojde k implementaci zásadních reforem, které ještě před případným udělením statusu požaduje Evropská komise.
Západní Balkán – v tomto kontextu pak v rámci bodu západní Balkán Evropská rada jasně vyjádřila svůj plný a jednoznačný závazek vůči perspektivě členství západního Balkánu v EU a vyzvala k urychlení procesu přistoupení. Rezonovala zejména Bulharskem zablokovaný přístupový proces Severní Makedonie, potažmo Albánie. Ale také možnost udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině. Což bylo doplněno i do textu závěrů. Vláda ČR podporuje urychlené odblokování zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií. V případě Bosny a Hercegoviny vláda ČR podporuje perspektivu členství této země v EU a bude připravena podpořit udělení kandidátského statusu v návaznosti na případné pozitivní hodnocení provedených reforem ve správě o pokroku, kterou připraví Komise.
Další bod – hospodářské záležitosti. Na jednání Evropské rady o hospodářských záležitostech nejdřív schválily integrovaná doporučení pro jednotlivé země a uzavřely tak letošní evropský semestr. Evropská rada dále podpořila návrh komise na vstup Chorvatska do eurozóny od 1. ledna 2023. V určité míře pokračovala také diskuse z květnového summitu k cenám energií a o možnostech, jak lze vývoj a trh ovlivňovat, na čemž nepanuje mezi členskými státy shoda. Lze předpokládat, že i na nejvyšší úrovni bude toto téma otevíráno i nadále. České předsednictví se mu bude rovněž nadále věnovat. Do závěru byla následně doplněna pouze obecná výzva Radě a Komisi k tomu, aby přijaly vhodné kroky s cílem zajistit bližší koordinaci v oblasti energetiky mezi členskými státy.
Další téma – konference o budoucnosti Evropy. Evropská rada vzala na vědomí doporučení uvedená ve zprávě o výsledcích konference o budoucnosti Evropy a vyzvala instituce, aby zajistily účinnou implementaci v návaznosti na toto zprávu. Každá v rámci svých pravomocí a v souladu se smlouvami. Vláda ČR přivítala tento krok a je připravena v průběhu českého předsednictví dále pokračovat v diskusi o implementaci výstupu konference. Plánujeme jednání ministrů na toto téma na Radě pro obecné záležitosti a budeme spolupracovat s Komisí na zapracování návrhu do plánu činností Komise na příští rok.
Sedmé téma – vnější vztahy. V oblasti vnějších vztahů Evropská rada vyjádřila hluboké znepokojení nad nedávnými opakovanými kroky a prohlášeními Turecka, zejména vůči Řecku a Kypru. Evropská rada vyjádřila očekávání, že Turecko bude plně respektovat mezinárodní právo a deeskalovat napětí v zájmu regionální stability. Evropská rada se také opětovně vyjádřila k Bělorusku a připomněla demokratické právo běloruského lidu na nové, svobodné a spravedlivé volby. Dále vyzvala k dodržování lidských práv a principů demokracie a právního státu.
Eurosummit – na závěr také proběhl inkluzivní eurosummit, tedy diskuse o hospodářské situaci a prohlubování architektury eurozóny. Debata se zaměřila na diskusi o dopadech ruské agresivní války proti Ukrajině, která výrazně přispívá k vysokým světovým cenám energií, komodit a potravin. Tím pádem má také negativní vliv i na inflaci. Silný evropský finanční systém má zásadní systém pro přilákání udržitelných investic, podporu inovací, posílení odolnosti a podporu robustního růstu. V souladu s tím eurosummit přivítal dohodu euroskupiny o zaměření se v oblasti Bankovní unie na společný rámec pro řešení bankovních krizí a vnitrostátních systémů pojištění vkladů. Vláda České republiky podpořila pokrok v oblasti budování Bankovní unie, jejíž stabilita je z důvodu propojení ekonomik důležitá i pro nečleny eurozóny.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
