„V rozpočtu na rozvoj venkova jsme kráceni nejvíce ze všech členských států. V porovnání se současným programovým obdobím o přibližně 16 procent, přitom vůbec nejsou jasná kritéria, která Komise použila pro stanovení výsledné obálky pro jednotlivé země,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Hlavním bodem jednání Rady ministrů v Lucemburku byla právě nová pravidla SZP, a to včetně finančního rámce na rozvoj venkova a přímých plateb. V novém rozpočtovém období je na celou SZP připraveno zhruba o 5 procent méně peněz než v současném období, všechny státy proto budou kráceny. V rámci rozvoje venkova v průměru přibližně o 15 procent, ČR však ze všech zemí nejvíce. Z tohoto důvodu se ČR připojila k dalším zemím a vyzvala, aby byla zachována alespoň stávající úroveň financování jako v současném období.

Za nejproblematičtější Česká republika dlouhodobě považuje povinné zastropování přímých plateb. Nově komise navrhuje postupné krácení finančních prostředků ve výši 25 % pro částku od 60 tis. do 75 tis. EUR přímých plateb, 50 % od 75 tis. do 90 tis. EUR, 75 % od 90 tis. do 100 tis. EUR a 100 % nad 100 tis. EUR.

„V České republice máme největší průměrnou rozlohu podniků a také pátou nejvyšší četnost podniků nad 100 hektarů. Navrhované zastropování by se tak dotklo podniků s významnou živočišnou a rostlinnou výrobou. Jde zhruba o 1900 podniků, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají polovinu všech lidí v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu včetně 89 procent dojnic. To všechno jsou důvody, proč nemůžeme s povinným zastropováním souhlasit,“ uvedl ministr Milek.