Ministr Síkela: Opatření bude platit od 1. října celou topnou sezónu

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych se pokusil odpovědět na celou tu řadu otázek, která zazněla. Omlouvám se dopředu, že nebudu odpovídat v pořadí, tak jak zazněly, ale zkusil jsem si to nějak logicky vyskládat.

Ještě předtím, než přejdu k těm obecným odpovědím, bych chtěl, jestli dovolíte, udělat několik obecných komentářů. Ten první je, že bych chtěl poděkovat panu předsedovi Vystrčilovi i za to, že zmínil ty dobré věci, které česká vláda udělala v bezprecedentně krátkém čase, které se podařilo zajistit. Já se k tomu ještě dostanu.

Včera jsme v rámci předsednictví a v rámci mimořádné Rady ministrů pro energetiku zaznamenali velký úspěch, opět v bezprecedentně krátké době se podařilo dohodnout v rámci EU plynovou solidaritu a plynové úspory pro případ zastavení dodávek plynu z Ruské federace.

Zahraniční média, vč. Al Jazeery, vč. amerických médií, tomu věnovala opravdu velkou pozornost. Ze strany ostatních členských států EU je to považováno za mimořádný úspěch českého předsednictví. Zazněla slova o malé zemi a velkém předsednictví. Právě proto, aby to, co jsme včera schválili na úrovni EU, potřebujeme i některá ustanovení, která se objevila v té novele energetického zákona. To je ten první obecný komentář. Schvalujeme novelu energetického zákona. Neschvalujeme pomoc domácnostem nebo firmám.

V této souvislosti chci uvést, že jsem ministrem průmyslu a obchodu. Nejsem ministrem práce a sociálních věcí. Připravil jsem se svým týmem a právníky legislativní nástroj, který v této zemi chyběl, který umožní české vládě zasahovat do cen energie bez toho, aby musela zasahovat do daňové soustavy, což je zásah daleko zásadnější.

Někdo tady řekl, že vlastně... Pardon, já jsem se teď zacyklil, co jsem chtěl říct. Dobře. Daňová soustava... Další věc, kterou jsem chtěl říct, že my se snažíme legislativně dohnat všechno, co se tady mnoho let legislativně neřešilo i ve světle války na Ukrajině, energetické války, která probíhá, ať se vám to líbí nebo ne, ale ta energetická válka probíhá mezi EU a mezi Ruskou federací. Ty dopady mají ceny nejenom na ruský plyn, ale mají dopad na globální ceny energií, jak plynu, tak elektrické energie, nejen tedy elektrické energie na kontinentu, ale i cen plynu globálně.

To znamená, my se snažíme dohánět všechno, co jsme zanedbali. Ale v této souvislosti musím říct ještě jeden obecný komentář. Jmenuji se Jozef Síkela. Ne David Copperfield. Jsem ministr, nejsem kouzelník. Ve své práci postupujeme, protože se jedná o mimořádnou situaci, tak, jak by asi postupoval záchranář, když zachraňuje. To znamená, nejprve se snažíme zajistit ty nejdůležitější životní funkce, to znamená, aby nějaké energie byly, to znamená, abychom zastavili krvácení, teprve pak můžeme se věnovat těm dalším věcem, které jsou sice závažné, ale neumíme se k nim technicko-právně dostat, protože ty ostatní věci nesnesly odkladu.

Teď se vrátím k tomu tarifu k pomoci. Ale ještě jednu věc, kterou chci říct, protože tady hodně zaznělo. Komentáře, různá vyjádření. Velmi dobře si pamatuji větu, kterou mi řekl člověk, kterého si nesmírně vážím, nebudu ho jmenovat. Když jsem nastupoval do funkce, řekl mi: Jediné, pane ministře, co nás chrání, je zákon. Proto my ve své práci musíme postupovat podle zákonů. Pokud chceme udělat něco správně, ale nemáme na to zákon, nejprve ten zákon musíme vytvořit. Když se podíváte do kompetenčního zákona, co má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu, možná pochopíte, proč, pokud se jedná o tzv. cenotvorné informace, se já jako ministr průmyslu a obchodu k některým věcem vyjadřuji buď velmi zdrženlivě, nebo se k nim nevyjadřuji. Právě proto, že spadají do mé kompetence.

Pokud se jedná o ten tarif, chci říct několik poznámek. Úsporný tarif. Dostanu se k tomu názvu podrobněji. I když jsme uvažovali na poslední chvíli, jestli ten název nezměnit na válečný tarif. Slovo sociální tarif z mých úst nikdy nezaznělo. Považuji slovo sociální za tzv. lasiččí slovo, slovo, které je velmi často zneužíváno i k velmi nesociálním krokům. Já ho ve svém rejstříku moc nemám. Ne proto, že bych nebyl člověk, který by nebral v potaz sociální aspekty v rámci společnosti, ale právě proto, že toto slovo je v ekonomice konkrétně velmi často zneužíváno. My jsme jako vláda vyzýváni k různým věcem. S každou krizí se objeví ohromný počet odborníků, tak jak to bylo za covidu. Teď je máme na energetiku. Jsme vyzýváni k různým postupům, podle toho, z jakého politického spektra ty postupy zaznívají, kterou ekonomickou školu ten případný ekonom reprezentuje. Ale ta konečná zodpovědnost za zachování sociálního smíru, zároveň i fiskální zodpovědnost, tedy zodpovědnost za finanční zdraví této země, nejenom za finanční zdraví této země, ale za finanční zdraví této země i v budoucnu, nese v konečném důsledku vláda.

Pokud jde o tarif, každý dostane fixní částku. Bez ohledu na to, kolik spotřebuje energie. To znamená, nejedná se o částku v procentech, ale na každý z příslušných tarifů bude vykalkulována fixní částka. To znamená, že pokud člověk nespotřebuje nic, teoreticky, dostane příspěvek. Ale to je samozřejmě situace, která nenastane. Čím méně spotřebuje, tím více mu pokryje příspěvek od státu. Proto úsporný tarif. Protože od začátku, to je v duchu toho, na čem jsme se včera dohodli v rámci EU, chceme motivovat domácnosti k tomu, aby šetřily energiemi. Přirozená motivace je cena. Vidíme to ve státech, které zastropovaly ceny. Tady se stále uvádí Španělsko, některé opoziční strany velmi rády používají Maďarsko. Podívejte se do Maďarska, úplně se jim rozsypal cenový systém, mají nedostatek pohonných hmot, inflaci mají úplně stejnou jako my, ale utratili na to ohromné množství peněz. Jejich úrokové sazby jsou od včerejška přes 10 procent. Pokud jde o Španělsko, mluvil jsem s portugalským ministrem, oni litují toho, že se spojili se Španěly, že si nechali zastropovat ceny. Od okamžiku zastropování cen jim vyletěla spotřeba. Protože právě ta cena je jeden z nejlepších nástrojů, jak tu spotřebu minimálně kontrolovat. V okamžiku, kdy zastropovali ceny, každý přestal koukat na to, kolik svítí, kolik pálí. Jedou tam paroplynky naplno. Dodávají dotovanou elektřinu do Francie, kde je zatím dočasná odstávka některých jaderných elektráren.

Oproti jiným tarifům náš tarif nenutí k žádné interakci zákazníka s obchodníkem. Není to energetický voucher jako ve Francii, který Francie rozeslala domů. Ten člověk musel s tím voucherem jít na nějaký úřad nebo někam do banky a nechat si ho proplatit. My jsme se chtěli vyhnout tomu, aby ten příspěvek byl použit na něco jiného než konkrétně na energie. Proto jsme dojednali s obchodníky systém, kde ta sleva půjde přímo obchodníkovi a objeví se přímo na faktuře.

V zákoně je přesně stanovený řetězec povinností, kdo ji poruší, bude to muset řešit ERÚ, příp. jako občanskoprávní spor, ale vláda rozjede informační kampaň, tak, aby spotřebitelé znali svoje práva a povinnosti. Vycházím z toho, že spotřebitelé, zaznělo tady slovo ostych, ale já zase říkám, ano, v pořádku, chápu, že lidé se bojí si o něco říct, ale pokud mají opravdu problém, my se jim budeme snažit pomoct. Ale i ten ostych bude potřeba trošku překonat. My nastartujeme kampaň tak, aby každý věděl, jaká má práva a povinnosti, aby se mohl těchto práv a povinností nebo těchto práv domoci.

Pro podnikatele jsme připravili odpuštění poplatků za POZE. Připravujeme novelu v rámci Temporary Crisis Framework. To je ten dočasný krizový rámec, kde jsme dostali už od Ministerstva financí alokovanou částku 500 milionů korun, které my vytvoříme projekty za 6 miliard, které použijeme. Pokud se jedná o konkrétní částky těch tarifů – já tady mám a my máme na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu vzorové příklady. Proběhla poměrně rozsáhlá komunikace přes média, kde byly uváděny konkrétní případy jednotlivých tarifů, kde třeba můžu říct, tady jsem si vybral: „domácnost používá pouze elektrickou energii,“ příklad. Celková sleva 13 490 Kč.

Domácnost svítí elektřinou a topí plynem – celková sleva 12 662 Kč.

Domácnost svítí a ohřívá vodu elektřinou, topí plynem – 16 300 Kč.

Ta otázka, která se týká toho vzdáleného topení, tak ta samozřejmě souvisí i s tím, že proces té podpory restrukturalizace teplárenství, který byl začat legislativním prostřednictvím už asi před 2 lety, já se schválně díval do eKLEP, kdy tam byly první návrhy zákonů, tak se zadrhl na notifikaci v rámci Evropské unie. A Evropská unie byla připravena ten návrh té podpory zamítnout. Protože z jejího pohledu byl napsán tak, že to je nedovolená podpora. Ale ten návrh nebyl připravován naší vládou. My jsme se do toho vložili, zabránili jsme tomu, aby to bylo zamítnuto a v tuto chvíli jednáme s Evropskou komisí nad nějakým řešením. Ale právě proto, že se to celé táhne, tak jsme hledali cestu, kdy v případě, že nedojde k tomu, co jsme si předjednali s teplárníky, to znamená pokud jim nebudeme moci dát tu pomoc, kterou by oni pak měli zohlednit v rámci konečných tepla, tak jsme našli cestu, jak doručit... Prostě jak rozpočítat ty částky přibližně ve stejné výši, jako kdyby si topili doma plynovým kotlem přímo na ty domácnosti. A to je vlastně odpověď pro vás, pane senátore, že pokud je tam vzdálené teplo, tak ten člověk by měl dostat přibližně stejnou podporu, jako kdyby si doma topil sám. To znamená tak, aby v rámci těch jednotlivých tarifů nebyl znevýhodněn. Jak už jsem řekl, ten úsporný tarif je hlavně věcí komunikace. Večera to jasně zaznělo, 15 % úspor napříč kontinentem. Hlavním cílem všech evropských států jsou energetické úspory. Proč? A proč na plyn, a nikoliv na elektřinu? Protože elektřina bývá problém pouze v době výkyvů, jako například nyní, kdy došlo k odstávce části jaderných elektráren ve Francii a kdy vlastně je Francie teď importérem elektrické energie. Problém je plyn. Problém je plyn. Protože Evropská unie dováží z Ruské federace nebo dovážela 155 miliard kubíků plynu, což je zhruba 40 %. A 155 miliard kubíků se nedá nahradit takto. Ale my jsme si spočítali, že to, co umíme nahradit rychle, včetně kapacity naplněných zásobníků na 80 %, tak když ušetříme těch 15 % napříč jednotlivými zeměmi, tak jsme schopni vydržet příští zimu i bez jakýchkoli dodávek plynu z Ruské federace. A proč musíme požádat domácnosti? Protože čím více plynu ušetříme v domácnostech, tím více plynu nám zůstane pro nerušený provoz, anebo co nejméně narušený provoz ekonomiky, průmyslu. Co je důležité, že se podařilo v rámci jednání vyjednat i dvě takzvané derogace nebo výjimky, které jsou výhodné i pro Českou republiku. Jednak pokud naplníme zásobník, budeme plnit zásobníky více než na 80 %, jak se dohodlo na úrovni Evropské unie, a vy víte, že my jsme premianty v plnění zásobníků, tak to, co naplníme nad 80 %, se nepočítá do úspor. To je výhodné pro nás, protože my už k dnešnímu dni těch 80 % máme. Takže to, to, co půjde nad to, zůstává bez ohledu na dohodu v rámci Evropské unie v našich rezervách. A dále se podařilo vyjednat i výjimku pro takzvaný feedstock, to znamená pro klíčové části průmyslu, které jsou závislé na plynu. I tato výjimka je výhodná pro Českou republiku. Není pravda, že ty výjimky, které dojednalo české předsednictví jsou výhodné jenom pro jižní státy. zazněla tady otázka na zastropování cen. Ano, je to téma, které zvedají zejména jižní státy. Je to téma, které naráží na velký odpor na západě a severu. Komise připraví nějakou případovou studii, ale co je zajímavé, že právě to zastropování cen je proti těm úsporám v rámci energií a přichází to zejména z nejvíce zadlužených států. A tady narážíme na problém. Vidíte, že napříč planetou začínají růst úrokové sazby. I Evropská centrální banka se po dlouhých letech záporných sazeb rozhodla sazby navýšit. Bez ohledu na odpor jihu a bez ohledu na to, že v případě většího navýšení úrokových sazeb se například Itálie může dostat do závažného problému, jak obsluhovat státní dluh. A to je jedna z věcí, kterou teď vlastně řeší Evropská centrální banka. Jak zvednout sazby, ale nabídnout zároveň instrument tak, aby některé jižní státy byly schopny ten dluh obsluhovat. Takže ještě ke slovům úsporný tarif. Čím méně spotřebují, tím více procent ten náš příspěvek pokryje. Kdo nebude topit vůbec – samozřejmě modelová situace – a bude svítit pouze jednou žárovkou, tak mu to stát de facto zaplatí celé. Pelety, dřevo a uhlí jsme do podpory nezahrnuli. Jim se tak výrazným způsobem ta komunita nezdražuje jako plyn a elektřina. Navíc všichni spotřebovávají elektřinu. To znamená i těm, kteří topí peletami a uhlím, tak stát přispěje prostřednictvím odpuštění poplatku za POZE. Máme uzavřenou neformální dohodu s obchodníky, že budou informovat jak na stránkách, tak i elektronickou komunikací. Pokud má někdo inkaso, tak se mu sníží. Zákazník to pak pozná na konečném vyúčtování a ostatně i na svém bankovním účtu. Pokud se jedná o ten nápad s Českou poštou, já budu samozřejmě s panem prvním vicepremiérem a ministrem vnitra tu věc komunikovat, ale tohle neumím nařídit já, jako ministr průmyslu a obchodu. Je to zajímavý podnět. Ale to je právě ta největší výhoda našeho tarifu, že nikdo nemusí nikam chodit, nikdo nemusí nic vyplňovat. Vše proběhne samo automaticky. Pokud se jedná o ERÚ, tuším, že jednání s ERÚ mám támhle s přítomným panem Ministerstvem financí dnes. Vy znáte, že já se k minulé činnosti ERÚ stavím poměrně kriticky. A já se samozřejmě ze své pozice, tak jak mi to zákon dovoluje, protože to je jediné, co mě chrání, a vy víte, že teď došlo k rozhodnutí soudu, že teď musíme jednoho dříve jaksi odejitého státního úředníka do jeho funkce vrátit, protože byl odejit zjevně právně nesprávnou cestou, tak já se samozřejmě budu snažit, aby ERÚ bylo dostatečně personálně a kvalifikačně vybaveno na všech úrovních. Jak na úrovni řadových pracovníků, tak na úrovni Rady a vedení. To koneckonců aplikuji po celou svoji kariéru.

ERÚ bylo součástí jednání, na kterých se úsporný tarif připravoval, měli možnost se vyjadřovat, o všem vím, ale samozřejmě pokud, a jak jste nabídli, nám s tou kontrolou pomůžete a chcete ten celý proces hlídat, budeme velmi rádi.

V rámci již schválené novely jsme vyjasnili řízení ERÚ, kdy jsme upravili, že předseda rady je předsedou úřadu. A ještě lépe jsme specifikovali jeho pravomoci. Navíc jsme zvýšili jejich zodpovědnost za vykonávanou činnost. Proč neodejdeme z Lipské burzy? A já jsem pověřil svoje podřízené v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu, protože těch dezinformací a hoaxů běží celá řada, takže já připravuji dva seznamy. Jeden osobní, to je seznam největších dezinformátorů, kde se možná objeví i někteří politici a někteří kvaziekonomové, o kterých v zahraničí nikdo nikdy nic neslyšel. To znamená, jejich názor má relevance zhruba několika desítek kilometrů čtverečních. A budeme všechny ty nepravdy a zavádějící informace a polopravdy nějakým způsobem se snažit vysvětlovat. Tedy v té oblasti, za kterou já zodpovídám. Chci navíc ještě upozornit na to, že – a já se k tomu dostanu – že není pravda, že se všechno prodává přes burzu. ČEZ má například na rok 2023 prodáno už 60 % elektřiny. Prodal už pro svoji produkci za rok 2023. A ono to souvisí s těmi marginy a s těmi zárukami, k čemuž já se dostanu trochu později. A z těch 60 % elektřiny, která je na rok 2023, prodal pouze, tuším, 20 % přes burzu. A zbytek prodal napřímo. Navíc není Lipská burza jedinou. Takových burz energetických je po Evropě celá řada. Francie, Španělsko vůbec nejdou přes Lipskou burzu. Proto je cena elektřiny ve Francii diametrálně vyšší v tuto chvíli, než je třeba na Lipské burze. Nevěřte tomu, že je u nás nejdražší elektřina. Francie teď platí za elektřinu, ani si neumíte představit co. Oni obchodují na jiné burze. Těch burz je po Evropě více. Ale burza je pouze místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. A vlastně to obchodování s elektřinou usnadňuje. Ale není pravda, že jde všechno přes burzu. Slouží naopak k tomu, aby vytvářela tlak na snížení ceny. Odchod z burzy by nic neřešil ve smyslu snížení ceny. A nutit ČEZ nebo některé další firmy, aby elektřinu na této burze neprodávali, nelze, protože by to mohlo vést k napadení tohoto kroku nejen u tuzemských soudů, ale i u soudního dvora Evropské unie. Na burze se také navíc uzavírají dlouhodobé kontrakty s plněním například až v roce 2028. A těmto smluvním závazkům je nutno dostát. To znamená, odchod z burzy by to kontrakty neovlivnil. A kompletní odchod by stejně trval několik dlouhých let. Proč se s ČEZ nedomluvíme, aby elektřinu, alespoň část, prodával v České republice levněji? ČEZ je veřejně obchodovatelná společnost a má stovky tisíc minoritních akcionářů. Ti mají svá práva daná zákonem. Případné tvrdé nařízení by narazilo na žaloby ze strany těchto akcionářů, kteří by požadovali kompenzaci ušlého zisku. To je rozdíl například oproti Slovensku, kde tamní výrobce elektřiny, Slovenské elektrárny, zastropuje ceny od 1. 1. 2023. Tato slovenská firma má jenom 3 akcionáře. Jenom 3. Stát, EPH pana Křetinského a italský Enel. Slovenská vláda tento postup prosadila s tím, že původně chtěla společnost zdanit, na což ostatní akcionáři nechtěli přistoupit. A po vzájemném sporu došlo ke kompromisu ve formě zastropování. To znamená, byl to vlastně trade „my vás nezdaníme a vy zastropujete ceny“. V rámci tohoto opatří se nyní jedná o tom, jestli se nižší ceny budou vztahovat jen na domácnosti, protože teď se vztahují jenom na domácnosti nebo i na jiné subjekty. A zase restrukturalizace ČEZ je cenotvorná informace. A až ten moment přijde, tak vycházím z toho, že vlastně tím navrhovatelem jakési firmy bude podle kompetenčního zákona pravděpodobně Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale více vám tomu asi v této chvíli neřeknu. Jediné, co k tomu můžu říct, že jsem takových transakcí a takových restrukturalizací ve své kariéře už viděl dost. A proč nemůžeme elektřinu vyrobenou v České republice nechat jen pro české zákazníky? Protože jsme součástí jednotného trhu Evropské unie, což se netýká jen elektřiny, ale i všech ostatních surovin. Proto nelze udělat to, že část z vyrobené elektřiny zadržíme v Česku pro české zákazníky a pak je pustíme na volný trh. Zatímco jsme vývozcem elektřiny, my máme přebytky, na druhou stranu dovážíme plyn a ropu. A uzavírání jednotlivých trhů by pravděpodobně vedlo k nějaké protireakci ze strany jiných zemí. A my bychom sice měli levnou elektřinu, ale pak bychom měli daleko dražší třeba jiné komodity.

O tom, že ČEZ – je to tedy 70 na 30. Na rok 2023 70 % prodal ČEZ napřímo a jenom 30 % přes burzu. Pokud se jedná o ten návrh, souhlasím s paní senátorkou Žákovou. My na září připravujeme další novelu energetického zákona, kde se pokusíme některé připomínky zohlednit. Pokud jde o ty půjčky, ty půjčky vlastně souvisejí nikoliv s tím, že by někdo byl v problémech, ale právě s tím, že prostě jsou takto nastavená pravidla obchodování. A jde o takzvané marginy. Každý, kdo prodá elektřinu do budoucna, tak musí její dodání zajistit kaucí. A ta kauce se odvíjí od ceny toho kontaktu a rozdílu mezi takzvanou spotovou cenou. To znamená, jestliže někdo prodá elektrickou elektřinu, a je rozdíl mezi spotovou cenou a cenou toho kontraktu, on ten rozdíl musí složit ve formě kauce pro případ, že by tu elektřinu nedodal. Díky vysokým cenám elektřiny a díky velkému rozdílu mezi spotovými cenami a dlouhodobými kontrakty se tyto kauce dostaly do rozměru, kdy to dětí otázka ekonomického zdraví té firmy, ale otázka schopnosti takovouto částku v zásadě z cash flow vygenerovat. Nejsme jediným státem, který takto postupuje. Určitě tě zaznamenali, že například největší evropský obchodník s plynem, skupina Uniper dostala velmi významnou půjčku od německé vlády. A my jsme ty půjčky nastavili tak, že každý výrobce – tedy nikoliv jenom státem vlastněný ČEZ, který má více než jednu tWh dodávku do sítě a výkon více než 100 MW, tak může o tuto půjčku požádat. To znamená, můžeme o ni žádat nejen ČEZ. A my už jsme od výrobců zaznamenali další požadavky na půjčky. Ale protože se nejedná o státní firmy, budeme s nimi jednat o formě zajištění tak, aby stát nebyl například znevýhodněn vůči bankám. A například i z toho německého příkladu víme, že vlastně německý stát si vzal do zástavy část podílu soukromého a část vlastně si rovnou koupil. To znamená, kapitálově do té firmy vstoupil. Pokud se jedná o to nařízení, tak my zřejmě tu jeho formu – a teď se vracím k tarifu – já považuji za daleko důležitější tu informaci těch 66 miliard, které jsme se rozhodli alokovat, protože to je ten závazek vlády, na kterém se už nic nezmění, protože to je obrázek, který je zohledněn jak v novele rozpočtu na rok 2021, tak i ve rozpočtu na příští rok. To znamená, ta částka nebude nižší. A to je těch 27 miliard přímo na ten tarif. 3,5 miliardy, to znamená 30,5 miliardy na teplo, pokud se jedná o vytápění v rámci společných kotelen, 10 miliard na podporu vzdáleného teplárenství, ať už ve formě přímé podpory teplárníků, anebo ve formě přímé podpory domácností. Pak tam máme ještě dvě miliardy na kompenzaci nepřímých nákladů za tento rok a příští rok. A pak tam máme zbytek, a to jsou odpuštěné poplatky za POZE. O nařízení rozhodne vláda. Ty parametry my jsme vlastně vyhlásili. Senát v tuhle chvíli opravdu schvaluje jenom ten legislativní podvozek.

A my jsme řekli, že to nařízení bude platné před topnou sezónou nad začátku října a bude platit po celou topnou sezónu. Není samozřejmě vyloučeno, a to ten legislativní nástroj umožňuje, že ten nařízení může být více. Ale prostě to první, které připravujeme, připravujeme tak, že tam rozpočítáme těch 30,5 miliardy do toho nařízení na jednotlivé tarify. A bude platit od 1. října celou teplou sezónu. Ten legislativní nástroj nám umožňuje pružně reagovat na jakoukoliv další potřebu, která by případně vznikla. Pokud se jedná o ty požadavky a to volání po celém zvýhodněném tarifu, tak samozřejmě my stále připravujeme a analyzujeme státního obchodníka s plynem, který by mohl část energie prodávat mimo burzu. A například i se státní dotací. A mohl by do budoucna tu roli toho úsporného tarifu převzít. Ale zase je to diskuse, která se v tuhle chvíli vede i na úrovni celé Evropské unie, pokud jde o plyn. A je to hlavní téma našeho předsednictví. Samosprávné celky, které tady taky zazněly, mají díky vyšším cenám vyšší příjem DPH, které mohou samozřejmě také ve své diskreci alespoň částečně využít a umořit to navýšení. Ale pokud se jedná o jakousi přímou pomoc, tak vlastně poplatky za obnovitelné zdroje jsme odpustili všem. A já teď přemýšlím a koukám tady do svých poznámek, co všechno jsem zapomněl. Možná ještě k tomu tarifu. U společného vlastnictví jednotek to nebude automatické. Tam musí to společenství jednotek zaslat informace, kolik je bytů v daném domě, to pošle na distributory a ten distributor s pošle na OTE a OTE pak přepošle peníze na obchodníky nebo dodavatele tepla, které je rozdistribuují dolů. Každý systém může být zneužit. My musíme zacházet z toho, že my budeme jakékoli zneužívání kontrolovat, budeme edukovat a budeme informovat, aby všichni věděli, jaké mají práva a nároky a mohli je uplatnit. Ale nikdy nenastavíte systém tak, aby ho nemohl nikdo zneužít. Ten tarif, a tam někdo se ptal, proč se v tom tarifu už mluví o úsporách. My jsme samozřejmě ten balíček legislativní připravovali do budoucna. Dnes je ten tarif něco mezi cílenou sociální dávkou a plošným opatřením. Do budoucna předpokládáme, že to bude daleko, daleko větší cílení. Například doplnění účinnosti nebo celkové spotřeby. Ale to je něco, co připravujeme, ale proto jsme to už v rámci toho slovníku toho opatření to tam legislativně zahrnuli, tak abychom to mohli v budoucnu použít. A jestli jsem na něco zapomněl, tak se strašně omlouvám a případně doplním. Děkuji.