Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, krásný dobrý den.
Dovolte mi, abych vás informoval o průběhu a výsledcích jednání mimořádné Evropské rady, které se uskutečnilo 9. 2. v Bruselu. Jednání bylo nakonec pouze jednodenní, byť se protáhlo do brzkých ranních hodin. Mimořádným hostem jednání byl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, který po Londýně a Paříži navštívil i Brusel. Po proslovu v Evropském parlamentu zavítal na zasedání Evropské rady, kde ve svém vystoupení poděkoval za dosavadní podporu Ukrajiny, ale také varoval před přetrvávající ruskou hrozbou a požádal o pokračující vojenskou, politickou i finanční pomoc. Následně proběhla jednání lídrů s prezidentem Zelenským po menších skupinách. Nejčastějšími tématy byly pochopitelně vojenská podpora, obnova energetické infrastruktury a rekonstrukce Ukrajiny nebo postupné přibližování Ukrajiny k EU. Po odjezdu prezidenta Zelenského promluvila k Evropské radě tradičně předsedkyně EP a následovala diskuse lídrů. Hlavními tématy jednání byla podpora Ukrajiny v kontextu ruské agrese, hospodářské záležitosti a migrace.
A nyní mi dovolte stručně k jednotlivým bodům. Ukrajina – Rusko. V návaznosti na diskusi s prezidentem Zelenským se členové ER opět jednoznačně shodli na potřebě pokračování všestranné podpory Ukrajiny v jejím odhodlání bránit se ruské agresi včetně podpory vojenské, finanční, humanitární i politické. ER zopakovala také své odhodlání v úzké koordinaci s globálními partnery posilovat sankční režim vůči Rusku i jeho komplicům včetně nedávno přijatého cenového stropu na ropné produkty. Přijetí desátého sankčního balíčku se očekává v nejbližších dnech. Členové rady rovněž potvrdili odhodlání pohnat k odpovědnosti viníky i spolupachatele stojící za válečnými zločiny a ostatními nejzávažnějšími trestnými činy spáchanými v souvislosti s válečnou agresí Ruska proti Ukrajině.
ER v tomto kontextu podpořila vytvoření mezinárodního střediska v Haagu pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině. O formě tribunálu zatím mezi členskými státy nepanuje shoda. Vláda ČR nadále v souladu s preferencí Ukrajiny preferuje zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu.
Lídři také podpořili tzv. 10bodový mírový plán prezidenta Zelenského, který je založen na respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a přislíbili spolupracovat na zajištění co nejširší mezinárodní účasti. V kontextu summitu EU – Ukrajina z 3. 2., kde EU zastupovali předsedové EK a ER, přivítali lídři reformní odhodlání Ukrajiny s cílem stát se členem EU včetně postupného začlenění Ukrajiny do programu EU a do vnitřního trhu.
Lídři pak potvrdili také odhodlání nadále podporovat rekonstrukci Ukrajiny a hledat cesty, jak pro tyto účely legálně využít zmrazený ruský majetek. ER opětovně zdůraznila i odhodlání posílit podporu vysídlených osob na Ukrajině i v EU, mj. prostřednictvím finanční pomoci určené členským státům, jež se vyrovnávají s největší zátěží z hlediska nákladů.
Hospodářské záležitosti. V kontextu obnovy po pandemii covidu-19, dopadů ruské agrese vůči Ukrajině nebo možných důsledků amerického zákona o snížení inflace, tzv. Inflation Reduction Act, diskutovali členové ER o posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a celého hospodářství. Jednalo se o první diskusi, od níž se neočekávala konkrétní rozhodnutí, ale spíše otevřená a zevrubná výměna názorů na to, jaké kroky je třeba podniknout v cestě za prosperitou a odolností evropské ekonomiky.
V tomto směru byla v závěrech ER v souladu s pozicí vlády ČR zdůrazněna zásadní role dobře fungujícího a otevřeného vnitřního trhu coby zdroje ekonomického růstu. Podkladem pro diskusi lídrů bylo sdělení komise z 1. 2., které popisuje plán na transformaci evropském průmyslu s využitím čistých technologií. Právě na základě únorové diskuse by na jeho základě měla komise v dostatečném předstihu před březnovou řádnou ER představit konkrétní legislativní kroky.
Co se týče jednotlivých elementů, lídři se v diskusi shodli na potřebě jednodušších a předvídatelnějších postupů pro poskytování veřejné podpory, a to cílené na konkrétní strategické sektory. V souladu se zájmem vlády ČR byl doplněn odkaz na potřebu pravidelného reportování ze strany komise o dopadech státní podpory na vnitřní trh.
Shoda panovala také na potřebě flexibilnějšího využití stávajících finančních nástrojů na úrovni EU. Například nástroje pro oživení a odolnost. ER se také zavázala, že tímto krokem nebudou dotčeny cíle politiky soudržnosti, tedy rozevírány nůžky mezi členskými státy.
Lídři našli shodu také na důležitosti úpravy regulačního prostředí, tedy například na zajištění jednodušších a předvídatelnějších podmínek pro investice v rámci EU, přístupu ke kritickým surovinám, dobře nastavené reformě uspořádání trhu s elektřinou nebo modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
Dále ER zdůraznila rozvoj dovedností a vzdělávání, jež budou zcela stěžejní v kontextu transformace pracovních míst.
Co se týče návrhu komise na Evropský fond suverenity, který by měl podpořit investice do klíčových odvětví, ER pouze vzala na vědomí jeho avizovanou přípravu, jelikož na potřebě jeho zřízení zatím nepanuje shoda.
Vláda ČR rovněž nepovažuje za vhodné vytvářet nové nástroje dříve, než obdrží důkladnou analýzu možných dopadů amerického protiinflačního zákona na hospodářství EU a členských států a také možnosti využití stávajících nástrojů, které máme na úrovni EU již k dispozici.
V neposlední řadě potvrdila ER nenahraditelnou roli otevřené obchodní politiky, jejíž páteří by měly být dohody o volném obchodu a investicích, které umožní rozvoj odolných a spolehlivých dodavatelských řetězců i přístup EU na nové trhy. Diskuse o tématu, konkurenceschopnosti a významu dalšího posílení vnitřního trhu bude v každém případě pokračovat také na březnovém řádném zasedání ER.
Dalším bodem byla migrace. Lídři se na ER zaměřili na vnější dimenzi migrace, jejímž jádrem má být posílení spolupráce mezi zeměmi původu a tranzitu prostřednictvím partnerství se třetími zeměmi, zejména v sousedství. Důraz byl kladen na pokrytí všech migračních tras a vyhrazení adekvátních zdrojů. ER v tomto kontextu podpořila provádění akčních plánů pro trasy přes západní Balkán a centrální Středomoří a vyzvala k vytvoření plánu i pro ostatní relevantní trasy. Klíčovým prvkem těchto partnerství má být také sbližování vízové politiky ze strany sousedních zemí. V tomto kontextu lídři vyzdvihli pokrok zemí západního Balkánu a vyzvali k pokračování v nastoleném trendu.
Dalším tématem bylo zlepšení spolupráce v oblasti návratů a zpětného přebírání osob, tzv. readmisí. V této oblasti je bohužel spolupráce se třetími státy zatím nefunkční. ER se však shodla na tom, že budou využity všechny páky a pobídky k dosažení efektivity readmisních dohod včetně těch z oblasti diplomacie, rozvoje obchodu nebo víz. Jednou z důležitých pák, kterou lídři podpořili, je využívání článku 25 a) vízového kodexu, který umožňuje zavést omezení vízového styku se zeměmi, které v oblasti návratu nespolupracují.
Zásadním prvkem je i posílení ochrany vnějších hranic. ER zde potvrdila důležitost role agentury Frontex a také vyzvala komisi, aby neprodleně poskytla finanční prostředky členským státům na posilování kapacit a infrastruktury v oblasti hranic.
ER taktéž odsoudila pokusy o instrumentalizaci, tedy využívání nelegálních migrantů pro účely politického nátlaku.
Vyzvala Komisi a Radu, aby pokročili v práci na nástrojích, kterými bude na podobnou hybridní, destabilizující aktivitu účinně reagovat. V závěru Evropská rada bez hluboké diskuse podpořila práci na důležitých návrzích v oblasti migrace a ochrany hranic, například na revidovaném schengenském hraničním kodexu, směrnici o navrácení nebo paktu o migraci a azylu, v souladu se společným plánem vyjednaným za českého předsednictví. Tedy bez poznaných realokací. Evropská rada se také usnesla, že se bude pravidelně k tématu migrace vracet. Z dalších bodů – Evropská rada se také stručně věnovala aktuálnímu dění. Lídři reagovali na vývoj v severní části Kosova, kde v současnosti panuje napětí. A vyzvali k normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem, prostřednictvím dialogu zprostředkovaného Evropskou unií pod vedení vysokého představitele. Na závěr Evropská rada také vyjádřila soustrast a solidaritu po zemětřesení v Turecku a Sýrii a potvrdila připravenost poskytnout další humanitární pomoc. Děkuji za pozornost.
Ing. Jozef Síkela
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
