Ministr Staněk: Církve nedodržely ani to minimum, ke kterému se zavázaly, tedy zveřejnění svých výročních zpráv

13.12.2018 16:42

Projev na 25. schůzi Poslanecké sněmovny 13. prosince 2018 ke změně návrhu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Ministr Staněk: Církve nedodržely ani to minimum, ke kterému se zavázaly, tedy zveřejnění svých výročních zpráv
Foto: archiv
Popisek: Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD)

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně a kolegové poslanci, vážené členky, členové vlády, vážení spoluobčané, kteří už nevydrželi na galerii a raději se šli podívat na krásy města Prahy. Já jsem využil svého přednostního práva, abych shrnul své názory na nejenom probíhající debatu, ale zejména na předkládaný návrh novely zákona o zdanění náhrad církevních restitucí, který je připraven, ale není z dílny, jak už jsem říkal, lidí, kteří byli spojeni s celou řadou institucí, které už dnes vypadají jinak.

Sociální demokracie podpořila konání této schůze a předkládaný návrh novely zákona o zdanění náhrad církevních restitucí prostě proto, protože je správný. Neříkám nic, co byste nevěděli, a co byste od sociální demokracie neslýchali. Dlouhodobě a konzistentně říkáme, a dnes to tady několikrát zaznělo, že napravování starých křivd nelze dělat tak, že vzniknou křivdy nové. A to se v případě církevních restitucí bohužel stalo. Tím nově poškozeným jsou v tomto případě zejména daňoví poplatníci a dále také česká, moravská a slezská města. Ta dnes čelí tlaku církví ve více než dvou a půl tisících soudních sporů, slyšíte dobře, více než dva a půl tisíce soudních sporů o vydání dalšího majetku. Restituce se nám tak ze státu rozrostly na města, obce, vesnice a jednotlivé fyzické osoby. A v tomto vidím velký a zásadní problém.

Vážené kolegyně a kolegové, zopakuji fakta. Neblaze proslulá Nečasova vláda a její poslanci schválili zákon, který zásadně nadhodnotil finanční náhradu pro církve a k tomu všemu přiznal církvím výjimku, že z těchto vyplacených peněz, světe div se, nemusí platit daň z příjmu. Zdůrazňuji, že se tak stalo na rozdíl od všech jiných subjektů, od všech jiných spolků, ale i charitativních organizací a pochopitelně také na rozdíl i od podniků a firem, živnostníků, zaměstnanců a občanů této země, kteří daně z příjmu pochopitelně platit musí, a to jednoduše řečeno není spravedlivé. Možná, vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím, mě paní poslankyně Pekarová opět nařkne z nějakého moralizování, ale víte, já jsem se tak jenom ouškem doslechl, že my se touto debatou dostáváme také do takové jiné debaty: jak si může komunistický poslanec dovolit vzít do úst jméno Františka, vždyť on nemůže ani věřit, vždyť se to neslučuje! My už se tady takto kádrujeme. Já si myslím, že víra je každého věcí, je to osobní záležitost. A jestli někdo takto vůbec uvažuje, tak se nedivím, že je možné přijímat zákony, jaké byly v případě církevních restitucí přijaty. Takže přijatý zákon je nespravedlivý. Už Tomáš Garrigue Masaryk znal písničku kolečko se polámalo, je třeba ho spravit. Když se zákon nepodařil, je třeba ho spravit. A ta příležitost tu je. Já nehovořím o ničem víc, ani o ničem méně.

V celé diskusi o zdanění církevních náhrad se velmi operuje neústavností a hrozí se žalobou k Ústavnímu soudu. Dovolte mi k této justiční diskusi dvě základní stanoviska. Za prvé. Ústavní soud je zde právě proto, aby podobné spory řešil a vyřešil. Já se tomu nijak nebráním a myslím, že i mí kolegové to řekli celkem jasně - Ústavní soud je součástí demokracie a jeho nálezy plně respektujeme. A moc bych prosil, aby to samé respektovali i poslanci z opačného názorového spektra. Vážené kolegyně, kolegové, šetřme silnými slovy o neústavnosti. Pro mě je důležité stanovisko ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny a ten zákon podpořil a porušení ústavnosti v něm nespatřuje. A definitivní verdikt nechť případně vyřkne Ústavní soud. Nicméně, když už mluvíme o soudech, dovolte mi opět připomenout, že je to primárně církev, která po schválení restitucí rozjela soudní kolotoč, jaký tahle republika skutečně dlouho nepamatovala a ani nepoznala. Jen připomenu, že když Nečasova vláda schvalovala zákon o církevních restitucích, hlavní argument zněl: konečně se vše vyřeší, ukončí se soudní spory, nastaví se nové vztahy mezi státem a církvemi. A jaký je dnes výsledek? To tady vidíme a slyšíme. Máme tu smršť soudních sporů o majetek, sledujeme přes dva a půl tisíce soudních sporů, jen proti Státnímu pozemkovému fondu byl či je veden 251 soudní spor, proti Lesům České republiky to je 380 sporů, proti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových to je 1 239 soudních sporů, proti Ministerstvu zemědělství 141.

Vážené kolegyně a kolegové, ty soudy mají soudit také případy běžných lidí, kteří čekají na rozhodnutí o výživném, čekají na rozhodnutí o mnohém dalším, já vím, že jsou rozličné senáty, ale soudy jsou buď v prvním stupni, ve druhém stupni, v opravných prostředcích a další a další. Jenom za Ministerstvo kultury je to dvacet dva soudních sporů. A tady bylo řečeno, že se nevydávají pozemky. Například v tuto chvíli Nejvyšší soud České republiky řeší vydání obrazu Madony z Veveří od Národní galerie, probíhají mimořádné opravné prostředky. Ve druhém stupni řízení je řízení proti Technickému muzeu v Brně na vydání pozemků v katastrálním území města Brna. Žalovaná Národní knihovna - nahrazení projevů vůle vydání rozsudku, tam souhlas s vydáním barokních varhan umístěných v kůru zrcadlové kaple. Národní galerie v Praze - vydání čtyř obrazů, řízení přerušeno. Ministerstvo kultury - vydání Kostela Panny Marie Uzdravení nemocných v Karlově Studánce. Národní památkový ústav - vydání jednoho pozemku a jedné stavby katastrální území Opava. Národní památkový ústav - dvacet šest pozemků a čtyři stavby v katastrálním území Bouzov plus mobiliář Státního hradu Bouzov. Národní památkový ústav - vydání pozemku Klášter Teplá. Moravské zemské muzeum - vydání souboru movitých věcí. Zemské muzeum - vydání 166 kusů not a hudebnin.
A takhle bych mohl pokračovat v jednotlivých ministerstvech, v jednotlivých orgánech státní správy.

Ale, vážené kolegyně a kolegové, tady je ještě jedna skupina soudních sporů, o které se nehovoří. Je to téměř 500 soudních sporů, které se vedou s Asociací krajů a s kraji, Svazem měst a obcí a obcemi. Ale ty neměly být předmětem těchto soudních sporů. Jak jsme k tomu dospěli? Prostě obcházením zákona. Jsou to soudy, které směřují k tomu, aby se určilo, že vydání majetku nebo předání majetku obci nebylo učiněno svobodně, tudíž že je to neplatné a že to pořád patří státu. A pak už se dá soudit se státem.

Takže jak už tady řekl kolega Zaorálek, jedno z pravidel, které zde bylo dohodnuto, bylo evidentně porušeno. Je poctivé říci, že převážně se soudí církevní řády. Nejsou to přímo církve, jsou to církevní řády.

Co se vyřešilo? Vůbec nic. A mě opravdu překvapuje, že zástupci Svazu měst a obcí, že strana, která má v názvu Starostové a nezávislí, že se právě o tyto obce, které mají tyto problémy s vydáváním církevních restitucí, že se o tyto obce nesnaží tady na tomto místě postavit a hájit jejich oprávněné zájmy.

Co se stalo? Stal se pravý opak. Nečasovou vládou schválený zákon o církevních restitucích věc neuzavřel, ale naopak vyvolal tisíce nových sporů.

Vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych na tomto místě zdůraznit jednu věc, a chci, aby z mých úst právě v tuto chvíli zazněla zcela jasně. Vážím si římskokatolické i všech dalších církví protestantských i pravoslavných a všech církevních řádů. Jsem otevřený člověk a vidím pozitivní přínos církví ve společenském životě. Vnímám spoustu úctyhodné práce, kterou odvádí například na poli péče o těžce nemocné či staré lidi. Hluboce cítím a uznávám křesťanské tradice, na kterých stojí naše společnost. Jak víte, jsem z Olomouce a tam je odkaz všech arcibiskupů, co v našem městě sídlili a sídlí, vidět na každém rohu a každý den. Vždyť už v příštím roce bychom si měli připomenout dvě stě let od chvíle, kdy byl v pořadí třetím arcibiskupem olomouckým ustaven arcivévoda Rudolf Jan, jenž stál u nebývalého rozmachu modernizace a prosperity nejenom města, ale celé arcidiecéze. Ano, byl to on, kdo stál u založení železáren ve Vítkovicích, nebo znovu povýšení olomouckého lycea na Františkovu univerzitu.

Nicméně nic z toho však nemůže ospravedlnit nespravedlnost způsobenou špatným zákonem Nečasovy vlády a přijatým po nechutných tahanicích v Poslanecké sněmovně, kdy opozice byla záměrně umlčována a bylo jí odebíráno slovo. Dokonce byl zkrácen čas na diskusní příspěvky, protože se to už těm, kteří chtěli zákon hodně rychle prosadit, nelíbilo, takže to zkrátili, aby se nemohlo hovořit, protože už se hovořilo moc. Nepoučujte nás tady o tom, co je a není správné. Pan Zaorálek dneska zmínil, že konečně o tom můžeme tady dnes svobodně hovořit. A proč teprve dnes? Protože předsedající a předseda Poslanecké sněmovny zcela určitě neodebere nikomu slovo, pokud bude mluvit k věci, a nebude zkracovat diskusní příspěvky na stanovené limity. Proto o tom dnes tady můžeme otevřeně hovořit.

Vážené kolegyně a kolegové, znovu opakuji, že moje podpora novele zákona není dána neúctou vůči církvi a křivdám na ní spáchaných, ale jen a pouze snahou napravit nespravedlnosti, které nám v právním řádu zanechali ministři a poslanci pravicové vlády Petra Nečase. Vážené kolegyně a kolegové, byť to byla vláda, která si nejprve dala do vínku, že je to koalice rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci - no, víme, jak vláda Petra Nečase skončila a jak některé její součásti se postupně různě měnily - později dostala přímo od pravicových politiků označení vláda národního zklamání.

Mí předchůdci v té době, ať už to byli Jiří Besser, nestraník za TOP 09, nebo Alena Hanáková za TOP 09, která v polovině června podala demisi, rezignovala na svou funkci, protože oznámila, že necítí dostatečnou podporu ze strany tehdejších představitelů svého klubu, tak to jsou ti, kteří stáli u přijetí zákona o církevních restitucích, který se nám dnes jako bumerang vrací do Poslanecké sněmovny jako doklad absolutní nespravedlnosti.

A na závěr ještě znovu připomenutí toho, co zde bylo řečeno. Církve se zavázaly, že dají souhlas se zveřejňováním svých výročních zpráv. Jakmile bylo všechno schváleno a jakmile bylo v nočních hodinách, ono totiž nejde ani tak jenom o ten, ono jde hlavně o ty smlouvy, které ten zákon ještě více zabetonovaly, které ho ještě více učinily neprostupným a které, jak tady bylo řečeno, byly podepsány v nočních hodinách tak, aby to bylo co nejrychleji, pár dnů před koncem vlády, to je pravda, to je realita, tak tyto církve se krátce poté prostě postavily proti zveřejňování svých výročních zpráv, spustily velký křik, že jsou soukromými subjekty a komu je co do toho, jaké mají hospodaření. Přes deklarace církví o tom, jak tyto peníze slouží a budou sloužit veřejnosti, nedodržely ani to minimum, ke kterému se zavázaly, tedy zveřejnění svých výročních zpráv.

Prosím tedy, dívejme se na tento zákon jako na zákon, který má narovnat nespravedlnost a připomenout těm, kteří něco slíbili, že sliby se mají plnit nejenom o Vánocích.

Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců ANO a ČSSD.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zdechovský (KDU-ČSL): Právní stát jako podmínka čerpání peněz EU

15:38 Zdechovský (KDU-ČSL): Právní stát jako podmínka čerpání peněz EU

Evropský parlament dnes podpořil návrh, aby po roce 2021 členské státy mohly čerpat peníze z rozpočt…