Ministr Stanjura: ČSSD a politické pokrytectví

Děkuji za slovo. Výhoda toho, když posloucháte dvě hodiny projevy, je ta, že můžete na něco reagovat. Než se dostanu k tomu, co jsem chtěl říci, tak bych chtěl zareagovat na pár věcí, které zazněly v debatě.

Pan první místopředseda TOP 09 řekl, že nikdo z členů vlády neprošel parlamentními volbami. Já myslím, že to není pravda. Ministr vnitra nové vlády kandidoval v roce 2010 jako my jako lídr České strany sociálně demokratické v Praze, takže minimálně jeden člen vlády sněmovními volbami v roce 2010 prošel.

Pak tam jsou jiní členové, kteří kandidovali v jiných volbách a zvoleni nebyli.

Když jsem poslouchal ty dvě hodiny zejména zástupce opozice, kteří zdůvodňují svůj návrh na rozpuštění Sněmovny, tak používali zejména dva důvody. Za prvé, že koalice ztratila většinu, že nemáme podporu veřejnosti, a za druhé důvod, že premiér Nečas odstoupil, velký skandál, a proto je třeba předčasné volby.

Mluvili o tom dokonce i někteří z řad opozice, kteří datují zrod politického života v České republice rokem 2006.

Když už jsme začali debatovat o přeběhlících, tak já do té debaty chci přispět a budu říkat ta samá čísla, která jsem tady už jednou říkal, když mluvíte o tom, když někdo ztratí podporu veřejnosti, zda se má rozpustit Sněmovna či ne.

Tak regulérní přeběhlík se jmenoval Kott. Byl to bohužel poslanec ODS, který ve volebním období 2006 (?) - 2010 (?) přeběhl z koalice do opozice, dostal - byl vyloučen z našeho klubu /za opilství, děkuji za připomenutí těch, kteří tu v Poslanecké sněmovně v té době seděli, já jsem tady nebyl/ dostal odměnu od tehdejšího ministra zdravotnictví, stal se šéfem středočeské pobočky VZP, což je bezesporu funkce ve veřejné sféře, on tuto svoji loajalitu opravdu dotáhl až do konce, dnes spolu s bývalým ministrem zdravotnictví, který mu tu funkci dal, je ve vazbě pro podezření z korupce.

V té době se stalo v sociální demokracii, která byla vedoucí vládní stranou nebo nejsilnější vládní stranou to, že ztratila podporu veřejnosti, a ne v průzkumech veřejného mínění, ale ve volbách. V roce 2004 byly volby do Evropského parlamentu, a protože velmi často rádi používáte průzkum veřejného mínění, který dává procenta stranám ze všech oprávněných voličů a ne z těch, kteří přišli k volbám, tak si připomeňme, že v roce 2004 sociální demokracie získala 2,46 % hlasů oprávněných voličů. 2,46 %, což bylo 28,78 % voličů, kteří se zúčastnili voleb při volební účasti 28,32. Komu se to nezdá, ať se podívá na volby.cz. Tam ta čísla jsou. Včera večer jsem si je kontrolovat. 2,46 procenta oprávněných voličů a nechtěli sociální demokraté předčasné volby. Donutili svého premiéra rezignovat, našli pro něho funkci v Bruselu. Pan prezident Klaus jmenoval premiéra Grosse a vládlo se dál. Na podzim byli úspěšnější, v krajských volbách obdrželi 4,16 % oprávněných voličů. Velký pokrok z 2,46 na 4,16. Bylo to 14,02 voličů, kteří přišli k volbách při volební účasti 29,62. Sociální demokracii v té době ani nenapadlo ukončit funkční období Poslanecké sněmovny k předčasným volbám, protože měli podporu 2,5 % oprávněných voličů nebo 4,1 % o půl roku později. Hlasovali stojedničkou včetně poslance Kota. Typický přeběhlík.

V těchto dnech se opět opakuje útok na mé kolegy z bývalé vládní koalice, kteří hlasovali pro koaliční vládu v červnu 2010 a zůstali členy koalice. Kde vidíte nějaké přeběhlictví? Nezměnili svůj názor. Hlasovali pro nějaký program a pak ten program dodrželi. Jediný typický přeběhlík v této Poslanecké sněmovně v tomto volebním období se jmenuje Stanislav Huml a je čirou náhodou řádným členem klubu ČSSD. Byl to váš hejtman, kterého chytli se sedmi milióny v krabici od vína. Proč jste nevyvolali volby ve Středočeském kraji? Dají se vyvolat volby v jiném termínu. Ani vás to nenapadlo. A víte proč? My to víme. Protože jste měli většinu. Teď máme většinu my, vy máte menšinu a říkáte nám, vyvoláme volby.

To je to, čemu já říkám politické pokrytectví. Když se to děje jiným, tak ukazuji, jak je to hrozné, když se to děje nám, tak je to v pořádku. Nechci obhajovat jiné přeběhlíky, kteří přeběhli od vás k nám. Je to stejně špatně. Já říkám, je to stejně špatně. A když někdo hlasuje pro program vlády, která vzešla z parlamentní většiny a pak pro ten program hlasuje celé volební období, tak si nemyslím, že je správné a korektní ty lidi označovat za přeběhlíky.

Velká debata se vede kolem obsazování funkcí ve státních podnicích. Abych se zase nevracel do minulosti a vytahoval nějaké Tvrdíky a podobně, tak jsem se zaměřil na toto volební období, kdy byla naše vláda. Jan Kohout, nejdřív komunista a pak nestraník, pak sociální demokrat, pak nestraník, pak sociální demokrat, teď nestraník, se stal za naší vlády členem dozorčí rady ČEZ v říjnu 2010. Fakt si myslíte, že to byla tato vláda ODS, TOP 09, tehdy Věci veřejné nebo Lidem, kdo vymyslel nominaci Jana Kohouta do dozorčí rady ČEZ? Nebo to byla opozice, Bohuslav Sobotka a další členové, kteří chtěli, aby jejich člověk byl v dozorčí radě v ČEZu? Za b) je správně. A já to nekritizuji. Já to jenom připomínám. Nemyslím si, že na tom, že největší demokratická opoziční strana má zástupce v kontrolním orgánu velké státní firmy je něco špatného. Ale když pak kritizujeme, když nastoupí čirou náhodou náš exposlanec někam, tak je to hrozné a používáte silná slova, že korupce se stala. Ale to platí pro všechny nebo pro nikoho.

Další případ. Správní rada SŽDC odmítla poslechnout ministra. To se občas stane. Navrhl jsem vládě a vláda mně vyhověla. Odvolali jsme pět členů napříč politickým spektrem. Jak z ODS, tak z ČSSD, tak nominanta Lidem nebo Věcí veřejných. Bez ohledu na to, kdo ho tam poslal. Ejhle, po třech či čtyřech týdnech za mnou přijde místopředseda ČSSD, hejtman, stínový ministr dopravy a říká, já mám zmocnění od pana předsedy, já vám nesu nominaci našeho člověka do správní rady SŽDC a předal mi "sívíčko." Já jsem to opět považoval za něco normálního. Řekl jsem ano, to je člověk, který má důvěru vedení strany, v tomto případě ČSSD, chce, aby ji tam zastupoval, je to významná státní firma, proč by tam nebyl pan senátor Bárek. Proč by tam nebyl. Znovu to připomínám. Ale já nevím, jestli ta nominace vznikla proto, že je nejlepší z vás, nebo si předseda dělá vliv, nebo se vyvažuje vliv mezi regiony v politické straně, protože každý ten region si to hlídá, nebo si posiluje vliv stínový ministr dopravy, nebo se naopak oslabuje vliv ministra dopravy, a je mi to jedno. Dostal jsem nominaci od předsedy nejsilnější opoziční strany a byl jsem připraven tento návrh předložit vládě a podporovat ho. To jenom, abychom si řekli, že máme ke všem přistupovat stejně.

Porovnal jsem si kvalifikaci našich bývalých kolegů Ivana Fuksy a Marka Šnajdra s kvalifikací ministra zahraničí stávajícího. Jsem přesvědčen, že mají lepší odborné předpoklady pro výkon této funkce. Že jejich profesní "sívíčko" více odpovídá kontrolní činnosti dozorčí rady, zejména ekonomickému či právnímu pohledu na věc. Tak neříkejte, že když tam nominujeme členy ODS, takže je to korupce, a když tam nominujeme členy ČSSD, omlouvám se, s pozastaveným členstvím už podruhé, tak že je to v pořádku. Buď to platí pro všechny, nebo pro nikoho. Myslím, že je to naprosto jasné. Já nevím, proč jste zase vybrali Jana Kohouta. Zase bych mohl jmenovat to samé. Jestli to byl nejlepší z vás, nebo se chtěl posílit předseda, nebo oslabit předseda atd.

A teď malé připomenutí parlamentních počtů. I žalobci, jak jsem si přečetl na internetu z kompletního textu obvinění, říkají, že jsme měli výhodu, protože náhradníci za tři poslance, kteří odešli, hlasovali pro příjetí daňového balíčku, sněmovní tisk 801. To si fakt pamatuji. Jako předseda klubu v té době, to je sněmovní tisk, který mi dal fakt zabrat. Podívejte se na sjetinu. Kvórum 98, pro 101. To znamená, i kdyby všichni tři původní poslanci nebo noví poslanci hlasovali proti, ten zákon by byl přijat. Takže to je jednoduché. Takže vykládat, že někdo tím, že odešel, umožnil, aby něco prošlo, tak to v té matematice není možné. A každý předseda poslaneckého klubu, který byl, nebo je, jako pan předseda sociální demokracie byl předsedou klubu, velmi dobře zná počty a ví, jak dopadne hlasování o klíčových zákonech. Mýlí se komunisté, kteří říkají, že díky hlasu Romana Pekárka byl schválen kterýkoliv zákon. Prostě lžou. Církevní restituce. Pro ně hlasovalo 102 hlasů i s Romanem Pekárkem, to je pravda. Bez Romana Pekárka je to 101 hlasů a to stačí. Takže se podívejte na ty sjetiny, podívejte se, jaké je kvórum a podívejte se, jestli nějaký hlas byl potřeba, nebo nebyl.

Chci říct, že naší bývalí kolegové byli do včerejška drženi ve vazbě za to, že přijali místo. Dva. Jeden to místo nepřijal. Údajně měl profitovat z toho, že jeho údajný kamarád se stal členem dozorčí rady Českých drah. Chci zase připomenout, že je to státní úředník a ten ze zákona nepobírá odměnu za členství v dozorčí radě kterékoliv firmy se státní účastí. Takže odměna je nula, tak nevím, jak si tu nulu dělí a kdo z toho kde profituje.

Chci říct, že do své aktivní slovní zásoby nikdy nezařadím dva výrazy. Realizace a vedlejší produkt. Jen připomenu, že v noci z 13. na 14. června 400 policistů realizovalo akci, která byla výsledkem vedlejšího produktu vyšetřování pánů Rittiga, Janouška, Grygárka, Hrdličky a dalších, jak jsme se opět dočetli na internetu v kompletním textu obvinění. Chci říct, že samotní policisté a státní zástupci tvrdí, že to byl vedlejší produkt. Není to můj výmysl. Celý případ přináší řadu otázek, ale my se dodnes nemůžeme dozvědět odpovědi. Připravil jsem si malou ukázku z příručky prokurátorů, která se jmenuje "Jak odpovídat na nepříjemné dotazy". Když nemáš věrohodnou odpověď, řekni, že je to věc taktiky. Když to nezabere, tak řekni, že tu otázku vnímáš jako nátlak. Když ani to nezabere, musíš říct, že očekáváš ještě zásadní posuny, ale nemůžeš prostě prozradit kdy, kde a v čem. Oblíbená věta našich prokurátorů je, něco je takové, protože je to takové.

Jako příklad jsem vyslechl minulý týden rozhovor nějakého novináře s Ivo Ištvanem. Dotaz zněl: Proč nemohl být Petr Nečas vyslechnut dříve? Odpověď zněla: Petr Nečas nemohl být vyslechnut dříve, protože byl vyslechnut teď. Opravdu železná logika, s kterou se nedá nic dělat. Kde je odpovědnost těchto lidí? Nikde.

Chci ukázat na minimálně tři zásadní pochybení. Vedlejší produkt z vedlejšího produktu, jsem si napsal. Z médií víme, v tu noc a v to ráno bylo zadrženo osm lidí a z toho sedm bylo obviněno. Jednoduchým odečtem zjistíme, že jeden obviněn nebyl - Lubomír Poul, vedoucí Úřadu vlády, kariérní úředník. Zničená kariéra, podlomené zdraví, do dneška je na nemocenské. Omluvil se mu někdo z těch lidí, kteří to způsobili? Nikdo! Prostě vedlejší produkt vedlejšího produktu.

Včera Nejvyšší soud mimo jiné konstatoval, a teď cituji podle zdrojů z internetu: "V posuzované věci tak došlo k nepřijatelné ingerenci exekutivní moci do moci zákonodárné." My jsme, dámy a pánové, zákonodárná moc. A jestli si to necháme líbit, a je jedno z které politické strany, tak tady nemáme co dělat. (Potlesk z pravé části sálu.)

Poslední poznámka k té věci. - Jestlipak víte, že 14. června se pohybovali na půdě Poslanecké sněmovny, na půdě zákonodárného sboru, ozbrojení policisté, aniž k tomu měli povolení? A že původní odpověď Policie České republiky byla, že se tak nestalo, až pak pod tíhou důkazů z kamer v systému Poslanecké sněmovny bylo - pardon, je to pravda, oni byli příliš horliví.

Přemýšlel jsem, proč má Poslanecká sněmovna jako celek tak malou důvěru veřejnosti. A myslím si, že jedním z důvodů je, že my politici velmi často používáme příliš silná slova a příliš nevhodná přirovnávání. Začalo to spálenou zemí, stranickými knížkami balenými do kůže členů ODS, pokračuje to dnes, kdy opakovaně slyšíme slova o zbídačené zemi, tu nástupu komunistů, tu nástupu fašistů, ohrožení demokracie, tu o konci demokracie apod. Jsem si jist, že těmito výroky to přeháníme. Myslím si, že více racionality a věcnosti, méně emotivních a stupidních výkřiků je něco, co by veřejnost mohla ocenit. Říkám my a myslím tím všechny politické strany zastoupené ve Sněmovně. I z těch výroků, které jsem citoval, je jasné, že nepadají pouze z jednoho politického spektra, ale i z druhého.

Zaznamenal jsem výrok levicových politiků, že každá vláda je lepší než vláda pravice. Tak musím říci, že na hitparádě siláckých a nebezpečných výroků řadím tento výrok velmi vysoko. Každý demokrat by měl ctít to, že vládne ten, kdo získal většinu ve sněmovních volbách. Každý.

Úplně slyším ten křik sociálních demokratů, co by se stalo, kdyby Václav Klaus nepověřil Stanislava Grosse po pádu Špidly a nepověřil Jiřího Paroubka po pádu Grosse. To by bylo křiku, to by bylo hluku!

V těchto dnech pozorujeme snahu, aby Parlament, či lépe Poslanecká sněmovna nebyla ten, kdo rozhoduje o tom, kdo naší zemi vládne. K této snaze a k našemu působení chci říci, že vždycky musí být dva, aby se něco stalo - jeden, kdo chce víc moci, a druhý, kdo připustí a té moci se vzdá, já chci za sebe, za své kolegyně a kolegy z ODS říci, že my se toho nevzdáme a my to nepřipustíme. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)