Děkuji, pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v následujícím vystoupení se pokusím shrnout, pokud možno stručně, jako východisko k následné, velice pravděpodobné debatě tematiku, která je předmětem našeho jednání v tuto chvíli. Tragická situace v Sýrii trvá již osmý rok. Válka v dříve 22milionové zemi připravila o život kolem 500 tisíc lidí. Odhady se liší podle jednotlivých zdrojů. Podle údajů OSN dnes potřebuje 13 milionů Syřanů humanitární pomoc. 5,6 milionů je na ni přímo odkázaných. Mimo svůj domov přebývá v Sýrii 6 milionů lidí a dalších 5,5 před válkou uprchlo do zahraniční - 5,5 milionu Syřanů v zahraničí.

V syrském konfliktu pokračuje systematické porušování mezinárodního práva. Kromě opakovaného použití chemických zbraní dochází i k dalším útokům na civilisty a na civilní zařízení. Cílených útoků nebyly ušetřeny ani nemocnice. Je přitom zřejmé, že nejčastějším a nejvážnějším pachatelem je sám syrský režim, tedy vláda, která podléhá mezinárodnímu závazku chránit vlastní obyvatelstvo. Řada těchto činů podle všeho představuje válečné zločiny, nebo zločiny proti lidskosti. I proto Česká republika podporuje zapojení mezinárodního trestního soudu do jejich vyšetřování.

Mezinárodní společenství jako celek není s to účinně zasáhnout. Tristní je pohled na Radu bezpečnosti OSN, kde Rusko celkem dvanáctkrát vetovalo rezoluce k Sýrii, z toho šestkrát ve věci použití chemických zbraní. Základ mírového politického řešení přitom existuje - tzv. ženevský proces, vedený OSN v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 22 54 a ženevským prohlášením z roku 2012. Česká republika spolu se svými spojenci setrvale vyzývá všechny aktéry konfliktu, aby přispěli k deeskalaci a obnovili mírová jednání. Zároveň se od počátku angažujeme humanitárně. Česká humanitární pomoc pro Sýrii a region v letech 2012 až 2017 dosáhla 613 milionů korun.

Dnes nejde jen o Sýrii. Generální tajemník OSN António Guterres situaci označil za nejvážnější hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti. Důsledky války pro Evropu jsou zřejmé. Vleklý konflikt povzbudil mezinárodní terorismus, přivedl do oblasti zahraniční bojovníky, kteří po návratu domů představují bezpečnostní riziko, spustil nekontrolovanou vlnu migrace. V neposlední řadě posílil dojem, že se lze válečných zločinů dopouštět beztrestně.