Já jsem se začetl proto, že jsem si četl ten návrh usnesení, který byl podán právě v souvislosti s tímto bodem. Chtěl jsem tedy vědět, co se navrhuje. Děkuji za možnost to komentovat, protože jsem sám říkal, že jsem kdykoli připraven vysvětlit kterýkoli krok české zahraniční politiky. A samozřejmě, že jsem připraven se vyjádřit také ke vztahu k Čínské lidové republice.
Já nevidím v těch usneseních, aspoň ty, které mám tady k dispozici, tak v nich nevidím něco, s čím bych musel vést nějakou polemiku. Myslím si ale, že samozřejmě vláda respektuje koncepci zahraniční politiky, včetně bodu, který je tady zmiňovaný – "Lidská důstojnost včetně lidských práv". A myslím si, že rozhodně sleduje tyto principy také v souvislosti s politikou vůči Číně. Dovolte, abych jenom připomněl, že vztahy mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou se rozvíjejí zhruba, nebo ne zhruba, ale přesně ve třech liniích.
Ta první je vztah mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou, kterého je samozřejmě Česká republika součástí. A to je především ta linie, po které se domlouvají pravidla obchodní spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou. Samozřejmě, to se velice těsně týká také ekonomických styků mezi námi a Čínou. Týká se to postavení českých firem na čínském trhu. Takže tady ta linie vztahů mezi Evropskou unií a Čínou je také velmi důležitá.
Pak ta druhá linie, na které se rozvíjí vztahy mezi Čínou a ČR, je ten formát 16+1, řekněme, jakési regionální partnerství zemí východní, střední Evropy, které se také rozvíjí na úrovni Čína a těchto 16 zemí. Tam se rozvíjí některé konkrétní sektorové politiky. Je tam finančnictví a celá řada různých oblastí hospodářství těch zúčastněných zemí. A pak je to ta třetí rovina, to je ta bilaterální rovina vztahů mezi ČR a Čínou. Tam došlo k určitému zdvihu politického dialogu v roce 2014, protože do té doby vztahy mezi Čínou a ČR na té politické úrovni byly poměrně velmi zmražené. De facto se na té vyšší úrovni vůbec neodehrávaly.
Já sám jsem v té době z pozice opozičního politika se pokoušel něco na tom změnit, po dohodě s tehdejší vládou, to nebylo něco, co bychom činili jako opoziční politici samostatně. Ale nicméně se to nepodařilo, protože čínská strana v té době neměla o politický rozvoj těch vztahů zájem.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Vazby
V politice má vazby na podnikatele a miliardáře kde kdo. Asi jim nezabráníte, nebo vás napadá jak? Nebylo by ale možné, aby ty vazby byli politici povinni třeba uveřejňovat?
Další články z rubriky
12:17 Senátorka Ludková: Zákaz mobilních telefonů pro děti ve školách. Jste pro, nebo proti?
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k mobilům ve školách.
- 10:17 Schillerová (ANO): Stanjurovy účetní podvody, půjčky a kličky
- 8:14 Niedermayer (TOP 09): Orbán hraje podle karet Kremlu
- 6:16 Farský (STAN): Jak zajistit, aby děti pod 16 let měly omezený přístup na sociální sítě
- 22:14 Baxa (ODS): Digitální gramotnost jako pilíř demokracie
- 20:16 Dostálová (ANO): Politici a úředníci EU mají z plošného skenování vlastní výjimku




