Děkuji, přejí vám dobré poledne, tedy ještě ne, dobré ráno. Jsem rád, že tady mohu dneska vystoupit, protože, vlastně už bych měl být na cestě do Mnichova, ale věřím, že ještě stihnu tady říct aspoň několik slova na téma, ke kterému bych se zřejmě, vlastně jistě, měl vyjádřit.
Já jsem tu teď naposledy vyslechl výzvu na stranu vlády, aby byla ve svých postojích jednoznačná, aby tedy tam nebyly viditelné díry a aby mluvila rovně, přímo, konkrétně. Já jsem ale třeba měl z toho posledního vystoupení představitele opozice dojem, že bych úplně stejný požadavek vznesl na představitele opozice. Já bych požádal opozici, aby ona tedy byla naprosto jednoznačná, abychom věděli, s jakým postojem tedy vlastně přesně mluvíme a co vlastně reprezentujete. Protože kdybych tady jmenoval ty základní principy, to bych se asi opakoval, to tady zaznělo mnohokrát, vlády a vy byste s nimi zřejmě souhlasili, jako je třeba princip ochrany vnější schengenské hranice, tak byste s tím všichni souhlasili a řekli byste, že jestli toto je jeden z těch bodů, který my jako vláda prosazujeme, tak je to něco, co byste podepsali. Zřejmě.
Teď jsem ale zároveň slyšel, že vlastně když my tento princip budeme prosazovat, a to dokonce s těmi všemi jasnými důsledky, např. jak je to v návrhu Evropské komise, že v případě, že nějaká země selže, tak musí být možnost zasáhnout a tu díru zalepit, protože když máte jakoukoli hranici státu nebo vnější hranici nějakého území, kterou chcete chránit, tak ta hranice je tak silná, jako je nejslabší článek. Když vám to prostě někde praskne, tak se vám tou dírou budou hrnout migranti, uprchlíci. Tady bylo řečeno, jak to máme nebo nemáme nazývat. Takže opakuji: Buď tu hranici držíte celou, anebo se vám celý ten systém začne rozpadat.
Vy víte, že poslední návrh Evropské komise je ten, že říká, že v případě, že někde nějaká země nemá dost sil, nedostává se jí prostředků, lidí, takže by měla existovat možnost Evropské komise zasáhnout a tu díru zalepit. No a tohle je přesně pozice České republiky. Včera jsem o tom mluvil s Nikosem Kotzianem v Aténách, mluvil jsem o tom se svým kolegou Witold Waszczykowskim, s polským ministrem zahraničí. Tuhle pozici hájím. Připadá mi jednoznačná a jasná. A víte proč? Protože Česká republika je země, která se vlastně v této oblasti suverenity vzdala. My jsme vlastně země, která žádnou vnější schengenskou hranici nemá.
My jsme ochranu té vnější hranice postoupili ostatním zemím a s výjimkou ruzyňského letiště k nám nikdo schengenskou hranici nepřekračuje. A mně připadá naprosto legitimní a v zájmu občanů této země, když já říkám našim partnerům a celé řadě ministrů, že Česká republika je pro to, aby když se někde udělá díra, aby se okamžitě zalepila, abychom byli srozumitelní pro všechny. A tady dlouhé vystoupení mého předchůdce, představitele opozice, bylo kritikou vlády za to, že v téhle věci, údajně, vlastně tím zpochybňuje suverenitu, protože když by někdo zasáhl v jiném státě, chápete, tak tím zpochybňuje to suverénní právo toho státu chránit své hranice. Rozumíte té logice? A on říká dokonce, pan předseda Fiala říká, že bychom v tomto měli podpořit naše maďarské a polské přátele, kteří, jak všichni víte, se ozvali, protože říkají, že je to ochrana suverénních hranic, na kterou nechtějí, aby mohl vstupovat někdo jiný. A já se s těmito partnery docela vážně, seriózně, klidně bavím a říkám jim, že pro Českou republiku je to životně důležité, aby nikde ta díra nepraskla a aby, když se to stane, tak byla zalepena. A dokonce jdeme do takových detailů, že říkám polskému ministrovi, když mi říká, že by mu vadilo, kdyby někteří příslušníci některých zemí tam působili jako takové jednotky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV