Ministryně Maláčová: Počty příjemců příspěvku rostou, a to poměrně razantně

25.09.2019 11:01

Projev na 34. schůzi Poslanecké sněmovny 25. září 2019 k valorizaci příspěvku na péči.

Ministryně Maláčová: Počty příjemců příspěvku rostou, a to poměrně razantně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jana Maláčová
reklama

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za možnost diskutovat dnes tento bod. Příspěvek na péči, který byl zaveden v roce 2006, byl ve své historii navyšován celkem dvakrát, pokaždé pod vedením sociálně demokratické ministryně. To je dobré připomenout. Asi víte, že příspěvek na péči se poskytuje těm, kteří jsou závislí na pomoci jiných. V současnosti tuhle dávku pobírá každý měsíc zhruba 360 000 lidí. Dlouhodobě přitom převládají starší lidé, lidé starší 65 let tvoří zhruba 70 % všech pobírajících, což je přibližně 248 000 lidí. Příspěvek na péči může získat každý už od jednoho roku života, kdo kvůli dlouhodobým zdravotním obtížím potřebuje pomoc jiné osoby při zvládání základních životních potřeb. Zatímco v prvním stupni závislosti činí příspěvek na péči 880 korun a 3300 u dětí, v nejvyšším, ve čtvrtém stupni činí dnes až 19 200 korun. Tato částka je poskytována těm nejvíce postiženým osobám, které současně nevyužívají pobytové sociální služby. Rodinám, které mají děti a nízké příjmy, se navíc zvyšuje příspěvek o dalších 2000 korun. Počty příjemců příspěvku rostou od té doby, co byl zaveden, a to poměrně razantně.

Nicméně já bych se zaměřila pouze na roky 2014 až 2018, což je pro otázku valorizace dostačující období, jak jsem zmínila, je to poprvé, kdy se za dobu těch 13 let příspěvek na péči zvyšoval. Za toto období vzrostl počet příjemců ze zhruba 330 na 360 000. Stejně tak rostly samozřejmě i náklady. Konkrétně za toto období stouply náklady na příspěvek za péči o 5,6 mld. korun, tedy zhruba o 28 %. Jen loni státní rozpočet vydal na příspěvek na péči 26 mld. korun. Už z těchto čísel je jasné, že jakýkoli zásah do této dávky včetně valorizace musíme prohlížet s ohledem na několik věcí. Je to zdravotní stav příjemce, věk příjemce, sociálně ekonomická situace příjemce i forma poskytované podpory, pomoci a péče.

Co se týče valorizace, tak je logické, že výše příspěvku na péči se musí v čase měnit, aby zachoval svou reálnou hodnotu. Toho lze docílit buď jednorázovým a opakovaným zvyšováním příspěvku nebo automatickou valorizací. V průběhu let, jak už jsem zmínila, jsme tento příspěvek zvyšovali. Deset procent navýšení příspěvku ve všech stupních z roku 2016 jsem už uvedla, tento rok se jedná o skokové navýšení ve třetím a ve čtvrtém stupni. Bylo prosazeno právě pro ty, kteří nevyužívají pobytové sociální služby.

V průběhu let zaznívaly požadavky na zavedení valorizačního mechanismu, i když byl někdy pojem valorizace a zvýšení dávky zaměňován. Valorizační mechanismus, a to je důležité připomenout, byl obsažen v prvotním znění zákona o sociálních službách, kdy částky na příspěvek na péči měly být valorizovány v návaznosti na růst spotřebitelských cen sociální péče. Podle tohoto mechanismu měla vláda příspěvek zvyšovat vždy k 1. lednu, pokud spotřebitelské ceny sociální péče vzrostly alespoň o 5 %. Vláda měla navíc možnost zvýšit příspěvek i v mimořádném termínu. Tento mechanismus, a to je důležité podotknout, byl zrušen v roce 2008. Ještě jednou opakuji, tento mechanismus byl zrušen roce 2008 zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů a vlastně tím pádem nebyl nikdy využit vzhledem k tomu, kdy byl příspěvek na péči zaveden. V rámci přípravy změny zákona o sociálních službách v roce 2015 se opět důkladně posuzovala vhodnost zavedení nového valorizačního mechanismu. Po zhodnocení různých modelů ale nakonec ani tehdy nedošlo k zavedení valorizace a přistoupilo se k již zmíněnému 10% ad hoc navýšení příspěvku na péči ve všech stupních závislosti. To bylo v roce 2016.

A nyní k možnostem valorizace. Oba způsoby zvyšování příspěvku mají své klady a zápory. Myslím tím valorizaci a navyšování. Ráda bych připomněla, že valorizační mechanismus není u nepojistných dávek pravidlem. Pokud ho zavedeme u příspěvku na péči, můžeme očekávat požadavky na jeho zavedení i u dalších dávek. Připomínám poslanecký pozměňovací návrh k tisku 460, to znamená k rodičovskému příspěvku.

Pokud ale chceme najít správný valorizační mechanismus, musíme nejprve najít racionální valorizační veličinu, která má vztah k účelu příspěvku na péči. Tato veličina musí být vyčíslitelná, statistikou dlouhodobě sledována a ze spolehlivého zdroje dat. Jedině pak ji lze považovat za předvídatelnou, jak žádá tato Sněmovna.

Chci upozornit, že při změně této veličiny se může výše dávky pohybovat obousměrně. To je důležité podotknout, tedy zvyšovat i snižovat. A ještě jednou upozorňuji na toto riziko.

Nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli pracuje se šesti variantami, jak příspěvek na péči případně valorizovat. V podstatě se jedná o šest ekonomických veličin.

První varianta váže valorizaci na vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy.

Druhá varianta navrhuje využít vývoj průměrné měsíční výše starobního důchodu, a jak jsem zmiňovala, největší počet příjemců příspěvku na péči je starší 65 let.

Třetí varianta - využít vývoje nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dle spotřebitelských cen za domácnosti celkem.

Čtvrtá varianta se vrací k původnímu valorizačnímu mechanismu, který byl zrušen v roce 2008, tedy valorizace příspěvku na péči podle vývoje cen sociální péče za domácnosti celkem.

Pátá varianta - ta využívá modelu valorizace důchodů, tedy kombinaci vývoje cen a reálných mezd.

A šestá varianta vlastně spojuje valorizaci příspěvku na péči s minimální mzdou.

Jak už tato paleta popisuje nebo vlastně vystihuje, tak všech šest variant má své opodstatnění a dává z různých důvodů smysl.

Závěrem bych chtěla podotknout, že valorizační mechanismus je ve srovnání s ad hoc navyšováním příspěvku na péči spravedlivější, opravdu spravedlivější. Každá varianta valorizace při růstu dané ekonomické veličiny přinese posílení rozpočtů rodin. Dopady jednotlivých variant na státní rozpočet se mohou lišit. Každá z veličin se může měnit vlastním tempem a směrem. Náklady můžeme odhadovat jen velmi hrubě a pohybují se, to bych ráda zdůraznila, ve výši... ve výši půl miliardy až tři miliardy korun každoročně. Musíme se shodnout, zda má být valorizace dobrovolná nebo povinná. A jen zase připomínám, že povinně jsou dnes valorizovány například důchody, nepovinně je například valorizováno životní a existenční minimum.

Abych to shrnula: Příspěvek na péči se navyšoval v roce 2016 a 2019. My jsme té otázce valorizace příspěvku na péči na ministerstvu věnovali opravdu zevrubnou, velkou pozornost. Všech šest variant je potřeba důkladně zvážit a vydiskutovat. My o nich v tuto chvíli jednáme v rámci pracovní skupiny, která byla zřízena se všemi relevantními aktéry v rámci novely zákona o sociálních službách. Připomínám, že dnes máme k novele zákona o sociálních službách zde v Poslanecké sněmovně seminář s vámi, zákonodárci. Nicméně vybrat tu variantu, která by měla být podrobněji rozpracována do návrhu změny zákona o sociálních službách, to proběhne v příštích týdnech. Důležité je pak ale vést v patrnosti i možné velmi vysoké náklady na státní rozpočet. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hejtman Kuba: Nesmyslně dlouhé uzavírky Jihočechy obtěžují

22:13 Hejtman Kuba: Nesmyslně dlouhé uzavírky Jihočechy obtěžují

Nové vedení Jihočeského kraje chce stavět dopravní stavby kvalitně i rychle. Dodavatele už proto neb…